Story of dragon[cz]

20.část

Přišla jsem do jídelny a nandala všem pořádný kus jídla.  

"Dneska se musíte snažit jasný?!" Drakie se na mě podívala a naklonila hlavičku nabok. Nechápe...

Zato Nagge se ani neobtěžovala a ujídala z Drakiiné části. Zavrtěla jsem hlavou a hladila Ro po hlavičce.

Když už jsme byli posilněné bylo jasné že nemůžeme hned po jídle jít cvičit. Pff, jakej magor tohle dělá že? Přemístili jsme se do mého pokoje a svalili se na postel. Tedy já, Drakie s Ro obskakovali Nagge a pořád ji něčím otravovali. 

"Keiro, měla by si začít něco dělat!" Vtrhl do pokoje Daniel.

"Ale jo, zachvíli mami." Řekla jsem z polospánku.  To už mě vyhazoval z postele a dokopával do tréninkové místnosti. Samozřejně nikdo z mých tří ochránců nehnul ani brvou.

"Ale před chvíli jsem jedla." Zamrmlala jsem když jsem si nasazovala chrániče na koleno.

"Jedla si před víc jak hodinou."

"No právě." Zamrmlala jsem znova.

"Dobře, Melani a Jason jsou u Aarona, takže cvičíš se mnou." Křivě se usmál Daniel. 

"No to teda bude něco." A že taky bylo. Poznáte ty chvíle, kdy je ve filmech hlavní postava vždy na zemi, kvůli soupeři? Já už  ano. Každou chvíli jsem dopadala na žiněnku a jednou dokonce mimo ni. Byla jsem spocená i na místech kde bych být neměla. No je normální aby se vám potila hlava? 

"Ta-k jo-to-stačí!" Začala jsem mluvit v předklonu s rukou nátáhlou před sebou.

"Zítra pokračujeme." Řekl jednoduše a začal odcházet.

"Pff, tak to bylo solidně řečeno ubohý." Napila jsem se, osušila se a otočila se na draky a Ro.

"Fajn Drakie pojď jdeme cvičit." Křikla jsem. Drakie přestala klovat do Nagge, narovnala se, vyhledala mě pohledem a pak na mě upřela zrak. Kdybych ji neznala, myslela bych si, že si prohlíží kořist a ne mě. Je zvláštní jak za tu chvíli vyrostla. Alespoň duševně. Roztáhla křídla a usedla mi na nataženou ruku.   Přešli jsme k části s "hadrovýma panenkama". Vyhodila jsem Drakie do vzduchu a ukázala ji na figurínu před sebou. Přeletěla nad ni, chvíli nad ní kroužila, pak zařvala a nakonec se na ni vrhla. Drápama ji celou oškubala a nakonec mi jako suvenýr, který mi pak donesla, odtrhla knoflík, který byl místo oka. 

"Tyjo, už se fakt těším až tohle budem dělat na živých věcech." Polkla jsem na sucho při té představě. Znovu jsem ji poslala na další figurínu. 

"Dagaz!" Křikla jsem. Drakie po chvíli vyšlehla oheň a spálila figurínu na popel. Tentokrát nabrala popel a z výšky ho na mě hodila. Stála jsem tam s nevyřčenou nadávkou v obličeji a černou hromádkou popelu na hlavě. 

"No.. to si děláš srandu ne?!" Křikla jsem a začala se ošívat při čemž mi ten popel začal padat dolů. Drakie mě párkrát obkroužila a když zjistila, že víc už toho nebude vrátila se k ostatním. 

"Dobře, Drakie všechno zvládá dokonce už umí lítat.." Přehrála jsem si v hlavě dramatickou scénu s Drakie a Danielem a okamžitě jsem se roztřepala.

"Nagge, pojď teď ty." Usmála jsem se na ni. Úplně mě ignorovala. Co to?

"Nagge, holka pojď sem, já čekám!" Křikal jsem znova. Nic. 

"To nemyslíš vážně, pojď sem ti říkám!" Dupla jsem a zkřížila ruce na prsou. Nic. A vsadím se, že tím ocásem zamávala schválně. 

"Já to víckrát říkat nebudu, jestli sem ihned nedoneseš ten svůj bílej zadek, tak ti z něj udělám červenej!"  Nasupeně jsem si to přidupala až k nim, ze zdola. Ano, byli na nějaké vysoké věci, kterou nedokážu popsat.  Koukla jsem nahoru a uviděla Naggiin ocas jak se kolíbá ze strany na stranu. To mě tak dopálilo, že jsem se chytla té dřevěné věci a začala líst nahoru. 

"Táák a mám tě!" Křikla jsem a roztáhla ruce i nohy jako grizzly na zadních, mezitím co jsem propalovala pohledem Nagge, na kterou byl tento postol směřovaný. Všechny tří si mě všimli, koukli na mě a pak, jakoby byly domluvený, Ro vyskočila Drakie na záda a ta chytla Nagge nohama za břicho těsně před křídlama  a všechny si to přeletěli na druhou takovouhle věc na opačné straně místnosti.. Zrudla jsem, začala jsem hlasitě oddychovat a zaryla jsem nehty do dřeva.

"Drakie!! Ty si ze mě děláš srandu, nebo vážně chceš abych zešedivěla, protože od toho už nemám daleko!" Křikla jsem na ni a chtěla slíst dolů, ale hned co jsem spozorovala jak vysoko jsem se mi zatočila hlava a já se schoulila na ten malej, ne moc spolehlivej plac podemnou.  

"Pomoc." Šeptla jsem a zavřela oči.

Další díííl!! :DD Doufám, že se líbim a omluvil mě za tu dlooouhou pauzu.. Nemůžu říct, že bych nestíhala ale jednoduše jsem nevěděla co napsat.:/ .. 

A ještě jedna věc.  Chtěla bych udělat trailer, ale nemám moc zdrojů a nevím jak zkrátit celý příběh tak aby vyprávěl o čem je tahle story. Tak velmi mooooc a na kolenou prosím.. Nenašel by se nějaký zlatý ušlechtilý človíček, který by byl ochotný mi udělat trailer na tuhle story?.. Prosím, prosím smutně koukám ^-^ 0.0