Fuck, I Love Harry Potter!❌

2. kapitola- Snapeovy divné narážky

Harry zasténal, když si prohlédl svůj rozvrh na nový školní rok, a třískl hlavou a stůl, až vystříkl z jeho poháru dýňový džus. Potter zvedl hlavu a třel si bolavé čelo, po obličeji a vlasech mu stékal džus. Nevšiml si, že Hermiona už odešla, a brzy pochopil proč.

Za chvíli začínala hodina. A co hůř, byla to hodina lektvarů. Brýlatý chlapec se spakoval, rychle si přehodil brašnu přes rameno a vyběhl z Velké síně, v paměti ještě incident s džusem. Jak rychle vystříkl z poháru...vzpomněl si na Snapea a ihned zrudl, protože mu na mysl vlezly představy, jak stříká on něco-

,,Do hajzlu," zaklel tiše Harry a ještě rudý otevřel dveře od učebny lektvarů. K jeho smůle už tam všichni byli, i ten, nad kterým přemýšlel.

Všechny zraky se upřely na něj a on snad zrudl ještě víc. Počkat...to bylo ještě možné?

,,Omlouvám se, pane, já-"

,,Á, pan Potter se uráčil přijít na hodinu..." ušklíbl se Snape a podíval se na jeho slepené vlasy, ,,a jak tak koukám, tak i s novým účesem. Doufám, že jste si vyměnil vaše mokré kalhoty?"

Všichni zmijozelští se rozesmáli. Ano, zpráva o Harryho a mokrých kalhotech se roznesla po celé škole rychlostí blesku. Potter by se nejraději propadnul do země, to mu ale samozřejmě nevyšlo.

,,Sedněte si do volné lavice, Pottere," zavrčel Snape, ,,nehodláme na vás čekat. Čas je drahý, ještě dražší než dýňový džus ve vašich vlasech."

Ozval se další výbuch smíchu a Harrymu pokleslo srdce do SUCHÝCH kalhot, když si uvědomil, že jediná volná lavice je hned před katedrou.

Šel jako kdyby ho vlekli na popravu. Slyšel posměch od zmijozelských a Hermiona ho obdarovala soucitným pohledem. Harry hodil své věci ke stolku a sedl na židli. Snape ho měl teď krásně pod dohledem a on měl pocit, že je život strašně nefér, když Ron seděl někde vzadu a nečuměl na něj ten přerostlý netopýr...

,,Jak jsem říkal, než nás vyrušil pan Potter, tento rok vás čekají NKÚ," Harry si podepíral hlavu rukou a strnule hleděl na pavouka, který si to vykračoval po jeho lavici. Potter přemýšlel nad tím, jaké by to asi bylo být pavoukem. Mohl vlézt třeba Snapeovi za krk, nebo ještě někam jinam...

Prudce zatřásl hlavou a jen tak tak se narovnal, když se mu podlomila ruka. Nechybělo málo a on by sebou třískl o lavici. Poslouchal teď profesorův chladný hlas, který zněl tak hladce bez jakékoliv známky hrubosti. Když nad tím tak přemýšlel, Snape měl příjemný hlas. Harry zavzdychal.

,,Opravdu netuším, proč vzdycháte, Pottere, a ani raději nechci vědět, nad čím přemýšlíte, ale už jsem zadal práci!" Harry sebou trhnul a málem vyjekl, když se před ním najednou objevil profesor lektvarů. Nejdříve pohlédl na jeho klín, který byl v Harryho přímém pohledu, a polkl, pak hlavu zvedl a podíval se do profesorovy chladné tváře.

,,Pardon, pane," zamumlal Harry a svůj zrak stočil na tabuli, kde už byl napsán postup. Jako v mrákotách vstal, došel ke skříni, ze které vytáhl dané přísady a pustil se do práce.

Nebylo to ale tak jednoduché. Harrymu lektvary nikdy nešly a dnes to bylo o něco horší, protože nemyslel na nic jiného, než na Snapeovy pohledy včera při večeři. Zmiňovaný seděl za katedrou a černýma očima Harryho propaloval, což ho znervóznilo ještě víc. Došlo to tak daleko, že Harry přidal o trochu víc přísad, než měl, a tak nebylo divu, že jeho lektvar byl žvýkačkově růžový, což mu připomnělo novou profesorku, místo toho, aby byl příjemně fialový.

,,Pottere, Pottere... Jak vy zvládnete NKÚ, to netuším. Jste tak beznadějný případ v lektvarech. Každý je holt nadaný v něčem jiném," ušklíbl se Snape, když si prohlížel jeho práci. Nechal jeho lektvar zmizet a Harry vyšel z učebny s nechápavým výrazem. Co tím sakra Snape myslel?

----
Ahoj, tak jsme u druhé kapitoly, kterou tentokrát psala Milka a já z ní fakt nemůžu xD😂.

Budem šťastné za názor ^^.

Máme vás rády :3.
-Naty a Milka