Fuck, I Love Harry Potter!❌

14. Kapitola- ,,Nenávidí mě!"

Druhého dne nebyl Harry schopen vstát z postele. Závěsy měl zatažené a jenom se tulil k polštáři. Zbytek noci zíral na stěnu a naslouchal Ronovu chrápání.

,,Harry, kámo, vypadáš děsně," vydechl Ron, když se probudil a zadíval se na Harryho tvář. Náhle se zatvářil starostlivě. ,,To Snape?"

,,Možná," zašeptal Harry a zabořil tvář do polštáře. Připadal si jako mimino. Měl chuť plakat a už nikdy nepřestat, měl chuť se utopit ve svém žalu, v místnosti plné jeho slz. ,,Nech to plavat."

Ron se zamračil. ,,Tohle se mi nelíbí. Zajdu za McGonagallovou, že ti není dobře, jo? Nechoď dnes na výuku, by ses skácel sotva bys sešel schody."

Pak zrzek odešel a Harry zůstal sám v pokoji. Bylo tu neobvyklé ticho a on si přál, aby tu s ním byla aspoň Hedvika, které by se mohl svěřit se svými obavami. S Hermionou ani s Ronem o tomhle přeci mluvit nemohl.

,,Harry, je ti líp?" zeptala se starostlivě Hermiona, když o přestávce s Ronem zaskočili za Harrym.

,,Je mi ještě hůř. Myslím, že mi den ode dne bude hůř a hůř," zakňoural Harry a znovu položil hlavu do polštáře. Oba jeho nejlepší kamarádi vešli dovnitř a Hermiona se posadila na jeho postel. Začala ho hladit po vlasech a on zavřel oči; na malý okamžik si představoval, že ho ve vlasech hladí Snape, ovšem realita byla zcela jiná. Nenáviděl ho, a Harry si to uvědomoval. Byl si tím jistý už od samého začátku. Tak proč je teď tak zklamaný?

,,Harry, ty pláčeš?" vydechla Hermiona. ,,Tobě je asi opravdu hodně špatně, viď?" Harry nevěděl. Nevěděl, jestli takhle bolí láska, nešťastná láska, nebo jen nesplnitelný chtíč, nebo zda to jen bylo chvilkové pobláznění. Nevěděl zkrátka nic a v hlavě se mu vynořila Snapeova slova o tom, jak moc tupý je.

,,Nenávidí mě," rozbrečel se Harry. Ron s Hermionou si vyměnili nechápavý pohled, ale v tu chvíli jim došlo, že by měli jít, nebo zmeškají hodinu.

,,Harry, bude to dobré," pohladila ho po zádech jeho kamarádka. ,,Na. Vypij to, a alespoň na pár hodin se prospíš. Bude ti líp, uvidíš." A než stačil Harry poděkovat, oba byli pryč.

Potter odzátkoval lahvičku s lektvarem a na jeden lok ji celou vypil. Bylo mu úplně jedno, kdyby v tom byl jed, hlavní bylo, že by ho konečně něco zbavilo jeho trápení. A třeba by to tak bylo lepší. Hlavně pro Snapea.

•

Harry ležel na posteli schoulený v klubíčku a potichu vzlykal. Znenadání se u něj objevil muž s černými vlasy a snad ještě s černějšíma očima. Opatrně vzal Harryho do náruče a přitulil si ho k sobě.

,,Harry, neplač," zašeptal mu do ucha. Chlapec ale nepřestával. Trochu se sice zklidnil, když ho muž začal hladit v neposedných vlasech, stejně jako Hermiona, stále ale popotahoval.

,,Nenávidíte mě," špitl Harry a znovu se mu oči začaly zalévat slzami. Na to profesor neměl odpověď, a tak chlapce znovu položil na postel. Nasadil svou kamennou masku a vstal.

,,Máte pravdu, Pottere. Nenávidím vás a vždycky nenávidět budu. Jste ubohé ufňukané děcko," řekl chladně a ušklíbl se. A Harry se octl tam, kde na začátku.

•

,,Harry, Harry, probuď se," někdo jím třásl a jak brýlatý chlapec zjistil, byla to Hermiona. Za ní stál Ron se starostlivým výrazem na tváři.

,,Asi se ti zdála noční můra," řekl nejistě. Harry ztěžka dýchal a na obličeji cítil kapičky potu. Hermiona mu přiložila dlaň na čelo a vykulila oči.

,,Harry, máš horečku!"

,,Ukaž!" Ron se chtěl ujistit, a tak Hermionu odstrčil. Položil dlaň na Harryho čelo a zamračil se. ,,No fakt. To bude snad dva tisíce stupňů. Hoříš jak sopka."

,,Harry určitě stůně!" povzdechla si Hermi. ,,Zrovna teď, když bereme novou látku v lektvarech!"

Potter zasténal. Lektvary byly tou poslední věcí, na které měl náladu.

,,Cože? Že je Harry slůně? Mně ale připadá normální-" namítl Ron, načež ho brunetka zpražila pohledem.

,,To znamená, že je nemocný, Ronalde! Musíme ho vzít na ošetřovnu!"

---
Ahoj, mám na vás takovou otázku. Jaký ship máte se Snapem nejradši? Preferujete třeba Snamione? :D
Jinak skvělá kapitola Kami :3. Co myslíte vy?