23.

338 18 6
                                    

*o 3 dny později*

Je to už týden, co jsem se zlila jak doga a prozvracela celou cestu v letadle a furt mi není vůbec dobře. Ne, že by moje kocovina trvala týden, ale je mi z toho zle psychicky. Navíc celý tenhle týden jsem měla neskutečný zápřah v práci, protože si potřebuju nadpracovat nějaké hodiny, ať můžu zase za týden letět s Charlesem pryč. Znuděně jsem hleděla před sebe a čekala, než do tohohle obchodu přijde někdo, kdo bude mít nějakou otázku a bude mě potřebovat, protože většina lidí tady jde na jistotu.

Do dveří vstoupila moje nejlepší kamarádka a po její levici krásný muž.

„Věděla jsem, že máš zrovna práci! Potřebuju pomoct vybrat knihu tátovi k narozeninám a mám tu docela nespolehlivého pomocníka." Uchechtla jsem se a vyšla zpoza pultu. Hned jsem onoho kluka obejmula a dali jsme si navzájem pusy na tváře. „Zoe, co děláš?""

„Co? Už ho mám skoro v rodině." Pokrčila jsem rameny a muž se zasmál. Rozehřál mě ten smích, ale ne tak moc, jako mě rozehřívá smích jeho staršího bratra.

„tak co bys nám poradila, Zogi? Protočila jsem nad tím oči. Stejný blbec jako jeho bráchové. I když.. Lorenzo mi přijde docela vyspělý.

„Přestaň mi říkat Zogi, Artie. No aa nabídnout vám můžu cokoliv. Pro koho vybíráte?"

„Pro Herolda." Herold. Oliviin táta, který dost daleko do toho, aby o něm někdo mohl říct, že je dobrý otec. Nejenže Ol i v dovršení 18 zakazoval přestěhování z domu nebo noční výpravy ven, ale byl zlý a věčně nevrlý. Mě měl samozřejmě rád. Olive máma a Herold jsou rozvedení a Carmen udělala jen dobře, že mu dala konec. Příšerný táta i manžel.

„Olive.. víš o tom, že si to nezaslouží.."

„Nekecej mi do toho, Zoe. Já to vím, vím to líp než kdokoliv jiný jenže- je teď vážně nemocný a já mu chci aspoň trochu udělat radost."

„Co kdybys radši udělala radost mně a přestala se s ním konečně vídat?"

„Zogi.. víš, že ho vídám jen výjimečně a to když zrovna musím. Jenže má narozeniny a rozumíš.. taky mi občas na narozky něco dává.."

„Ol, naposled ti dal kytky utržné kousek od naší bytovky. A ještě k tomu tam chodí lidi venčit psy. Jo a jen tak mimochodem.. byly města, takže za to správně měl dostal pokutu."

„Taky jsem jí to vymlouval."

„Měl jsi ji to nejradši rovnou vyšukat z hlavy. Kdy jsi mi jako chtěla říct, že sis nabrnkla mladého kolouška a navíc ještě k tomu bráchu mého přítele?" Dovedla jsem ji směrem k scifi, protože její otec si na tom naprosto ujíždí. Vím, že mě při vybírání nepotřebuje, protože tu sama pracuje, ale stejně.

„Nevím.. ale jen tak mezi námi, když nás neslyší a stojí u té kasy.. není v posteli moc velký divoch."

„Škoda, že o Charliem nemůžu říct to samé."

„Nikdy ses nezmínila jaký je s ním sex.."

„Povím ti to na bytě. V kolik přijdeš?"

„Klidně počkám, jak tady skončíš a pak můžeme jít domů spolu."

„Pak mám ještě něco s Charlesem, ale já budu doma tak v osm."

Was it really a coincidence? [CZ]Nơi câu chuyện tồn tại. Hãy khám phá bây giờ