Was it really a coincidence? [CZ]

34.

*prázdninová pauza*

„Charlesi!“

„Co?“

„Musím do práce! Vezmeš pak ty tři ven?“

„Jo.“ Ozvalo se z koupelny a já se naposledy podívala do zrcadla než jsem vypadla ven. Rychle jsem skočila do Charlesova nově umytého Ferrari a rychle vyjela do práce.

Po cestě mi zavolala Olivie na facetime, tak jsem to ukvapeně zvedla a dala si telefon do držáku.

„Olive?“

„Čau, rodino! Jak se vede?“

„Jsem tu sama. A jo máme se fajn. Co vy dva zamilovaní?“

„Nenee šéfis Leclerc tě nechal řídit jeho miláčka?“

„Řídila jsem ho už několikrát. A navíc našeho starého Seata poslal do šrotu.“ Se smíchem jsem protočila oči, když jsem se letmo koukla na obrazovku, kde z toho ona byla totálně vykulená.

„To si děláš srandu! Jak mohl? To bylo naše první auto, Zoe. Jak jsi to mohla dovolit?“

„Já mu to nedovolila, vole. Ale prostě to udělal. Místo toho mi pořídil nějaký rodinný auto. Taky ferrari.“

„Oh můj bože. Povoláním manželka.“

„Olivie! Podívej se, koho máš ty po svém boku, jo? Co ty jsi? Povoláním přítelkyně taktéž.“ Najednou jsem se zarazila. „Povoláním manželka?“ Olivia si rychle zacpala pusu a já se uchechtla. „Charles mě chce požádat o ruku?“

„Ne! Teda.. ne, nechce. Ugh. Nevím proč jsem to řekla.“

„Jen aby, Olivie. Já přísahám, jestli mi teď tvrdíš, že to je jen tak a není to pravda, tak letím do Paříže a zabiju tě.“

„Arthurovi by bylo smutno, to nemůžeš.“

„Nah.. ale teď to hlavní. Co ta stáž? Jak to jde?“

„Heeej čekala jsem to lepší. Arthur je teď nějaký podrážděný, docela otravný. Neustále po mně něco chce a to mě vysiluje. Vídám se s Pierrem a jeho přítelkyní a jezdím na závody formule 2. Nudný život přítelkyně jezdce v motosportu.“

„Mě tohle baví.“

„Bro, Charles jezdí F1!“

„No ale Arthur se k tomu dopracovává. Všichni někde začínali.“

„Máš pravdu. Co je ale důležitější je, že je šťastný. A já jsem taky. A vy dva s Charlesem taky.“

„Jsme šťastní. Já jsem šťastná. Netušila jsem, že bych se ještě někdy takhle dobře mohla cítit. Takhle šíleně milovaná.“

„Pořád z něj ani po tak dlouhé době, co spolu jste nevyprchal gentleman?“

„Divila byses, ale ne. Pořád je stejně úžasný, stejně zábavný, stejně milující, stejně usměvavý, stejně okouzlující, pozorný, hodný, milý-“

„Stačí, Zoe! My všichni víme, že Charles je pan dokonalý. Nemusíš nám to připomínat, jo? A když už jsme u toho. Co ten sociální život?“

„Na to se spíš ptám já tebe. Jak přežíváš, že už o tobě oficiálně ví jeho fandom?“

„Zastavují mě holky i kluci na ulici a fotí se se mnou. Se mnou. Rozumíš? Jako já nejsem žádná celebrita, to můj přítel je.“