Final Girl [CZ] ✓

Speciál č.3

*Flashback*

Už je to téměř devět let, co malá zrzavá holčička zmizela z nedaleké nemocnice. Policie po ní pátrala, její fotka byla v novinách, ve zprávách i na internetu, ale nikdo se neozval. Policie nezanevřela ani na kamery instalované na chodbách nemocnice. Bohužel neznámý únosce se ani jednou na kameru nepodíval. To situaci jen ztížilo.

Nakonec byl případ malé Tamary uzavřen za nedostatek důkazů. Jelikož dívenka neměla žádné příbuzné, tak jí nikdo nehledal. Smutné, že se malá holčička doslova propadla do země.

Teď se ale z malé dívenky, která vystrašená seděla v nemocnici a čekala na příchod maminky a tatínka, pomalu stává mladá žena. Mladá žena, jež prochází nepřetržitým výcvikem.

+++

„Já už nemůžu." Tamara vydechne vodu z plic a posadí se ven z nádrže plné studené vody. Tělo má promáčené, rty namodralé, pokožku bledou jako stěna. Rukama si obejme hubené tělo zabalené pouze v černých plavkách s bílými puntíky.

„Tamaro, musíš vydržet aspoň dvě minuty. Pak si dáme pauzu." Odpoví chladně Mike a zatlačí na dívčina ramena, čímž jí dostane pod vodu.

„Ne, počkej, poč-„ Zrzka nestihne ani dokončit větu, když se jí do úst dostane chladivá voda. Rychle ústa zavře a pokouší se zadržet dech, jenže panika, která jí sžírá, je větší. Sama si právě říká, že tohle je asi nejhorší část výcviku.

Tamara s sebou začne cukat a pokouší se vyprostit ze sevření pevných paží jejího cvičitele, jenže ten jí pevně drží. Dívka vykopne nohou, sklouzne víc dozadu, čímž se vzdálí Mikeovi, a rukama se chytne jeho paží.

Zatne do něj nehty a zapře se natolik, až Mike povolí. Tamara využije situace a znova se posadí do sedu.

„Kdyby tohle byl výcvik sebeobrany, uspěla bys. Ale cvičíme tvoji výdrž, takže tohle už nedělej." Zasyčí Mike, otírající si krev z ran na pažích.

„Nemohla jsem dýchat." Vydechne sípavě Tamara a pokouší se popadnout dech, který pod vodou ztratila. Třesoucíma rukama si z tváře odhrne pár zrzavých pramenů, které se uvolnily z culíku.

„Za trest si oběhneš tři kolečka." Promluví po delší odmlce Mike a podá Tamaře starší čistě černé tričko, které jí sahá do půli stehen. Dívka vstane z vody a obleče se.

Přikývne a bez dalších slov vyběhne. Místnosti, ve které se nachází, je obdélníková budova podzemních garáží. Dost malá na to, aby posloužila jako provizorní tréninkové centrum. Tamara již má změřeno, že jedno kolečko jí trvá oběhnout pět minut.

Tentokrát však běhá déle. Stále je unavená z toho, že se málem udusila v chladivé vodě. Občas vskutku nechápe, proč musí podstupovat takový trénink.

Po dvou kolečkách jí začnou pálit plíce. Chodidla má odřená, téměř do krve, od nerovného betonu, který se zde nachází.

Mike jí pilně pozoruje, aby nepodváděla. Tento zlozvyk, kdy si dívenka krátila cestu nebo zastavovala, když Mike nedával pozor, jí odnaučil teprve před dvěma měsíci. Nyní je na sebe hrdý, jelikož dívka, která nyní dobíhá třetí kolo, se postupně stává dokonalou ochránkyní.

První fázi výcviku, kdy byla nucena si připustit, že její rodina je mrtvá, že už nikoho nemá, že se musí spoléhat sama na sebe, prošla téměř bez úhony. Jen bylo opravdu těžké říct malé roztomilé holčičce, která doufala v brzký návrat rodiny, že vlastně žádnou už nemá.

Tamara proplakala několik dní. Nakonec si ale uvědomila, že pláčem minulost nevrátí. Přenesla se přes první fázi rychleji, než 80% jejích „kolegů", které ovšem nikdy nepotkala.

Zrzka doběhne třetí kolo a udýchaně se zhroutí k zemi do sedu. S Mikem to ale ani nehne. Vstane z dřevěné židle, uchopí jeden z pěti kbelíků plný vody, a přilije ho do nádrže.

„Tamaro." Muž nemusí ani zvýšit hlas, jelikož v podzemí vládne ozvěna. Dívka sevře čelist, aby nevykřikla vzteky, a vstane.

Šouravým krokem se dostane až k nádrži. Svlékne ze sebe mokré triko, které podá Mikeovi, a pomalu se usadí do nádrže. Ihned, jak se její pokožka znovu setká se studenou vodou, dívka se roztřese.

Mike mokré triko zabalí do ručníku a otočí se k dívce. „Pamatuj. Dvě minuty," ukáže Tamaře ukazováček a prostředníček, „stačí k tomu, abys měla pro dnešek klid. Trénujeme už několik týdnů, takže by to neměl být velký problém."

„Ty sis taky prošel tímto výcvikem?" Tamara zírá na své bolavé nohy.

„Ano, chlapci i dívky mají stejný výcvik. Jen tresty záleží na cvičitelích." Odpoví Mike, vyhrne si rukávy košile a uchopí Tamaru za ramena, připraven jí potopit pod vodu.

„Takže kdyby mě trénoval někdo jiný, tak bych například neběhala kolečka? Nebo nedělala kliky a tak?"

„Tamaro," vydechne. „Věř mi, že jsem na tebe ještě hodný. Já sám musel běhat pět koleček plus dvacet kliků. A to, když jsem promluvil bez dovolení. Ano, výcvik je tvrdý, ale výsledek stojí za to."

„Takže ty taky nemáš rodinu?"

„Ne, nemám. Ale až tu skončím, chci mít rodinu. I přes to, že máme zakázané vytvářet si vztahy."

„Počkat." Tamara se otočí na Mike s nechápavým výrazem. „Takže já se nikdy nebudu moct vdát? Mít děti?"

Mike zakroutí hlavou, ale dál pevně kouká do velkých hnědých očí. „Ne, dokud ti to nedovolí."

„Kdo?"

„Tamaro, teď máš výcvik. Otázky si nech na potom." Mike svraští čelo. Rád by jí odpověděl na všechny otázky, které dívce hlodají v hlavě, jenže nemůže. Ne, dokud nesplní svojí první misi. Přesně tak, jak mu to dali oni rozkazem.

Tamara jen přikývne a otočí se zpět. Nadechne se. Mike zatlačí na její ramena a potopí dívku pod vodu.

„Nezapomeň. Dvě minuty." Promluví ještě dřív, než se dívčin obličej potopí pod vodu a ona zavře oči, aby své tělo uvolnila a šetřila s kyslíkem.