Lexie neměla jednoduché dětství. Její otec ji opustil, její strejda umřel tou nejdivnější smrtí a celá její rodina uhořela při požáru. Sice přežila, ale stále sebou nese následky jak fyzické tak psychické. Život jí nezlehčuje ani její adoptivní brat...
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
,,Nikam nejdu Stilesi. Řekni Scottovi, aby k tobě přišel."
,,Jasně, že další na mém seznamu byl Scott. Tvůj pokoj byl ale blíž a když jsi tam nebyla, tak telefon byl stále blíž než Scott."
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Znuděně jsem se dívala na zastavenou televizi, kterou Jackson stopl, když jej jeho matka zavolala dolů. Zrovna jsme se dívali na Titanic a Jackson to zastavil v době, kdy loď narazila na ledovec. Se vzdychem jsem ze sebe sundala jeho deku a posadila se na postel, kde jsem si oblékla bundu přes tílko a postavila se. Vytáhla jsem si své vlasy z bundy, než jsem popadla telefon a vystoupila z jeho pokoje do chodby.
,,A dobré ráno taky tobě Lexie." slyšela jsem až nahoru hlas paní Whittemorové. Nakrčila jsem obočí a lehce se uchechtla, než jsem se rozhodla se podívat dolů, co se děje s Jacksonem a jeho mámou. Potichu jsem scházela schody a tím pádem jsem zaslechla konverzaci mezi ní a Jacksonem.
,,Jak víš že to je Lexie a ne moje holka?" zeptal se jí nevěřícně Jackson. Zaslechla jsem dámský smích, což ukazovalo na paní Whittemorovou.
,,Protože v Beacon Hills je jen jediný člověk, který pije z Lexiiného hrníčku a žije. Plus Linda stojí před dveřmi a co jsem slyšela, tak tam stojí už nějakou dobu." zaksichtila jsem se nad jménem, které použila jeho máma, než jsem uvolnila své svalstvo na obličeji a rozhodla se oznámit všem svou přítomnost. Seskočila jsem z posledních dvou schodů a mířila si to do kuchyně, kde jsem proklouzla kolem paní Whittemorové a ihned sáhla po svém hrníčku s kávou.
,,Jmenuje se Lydie." opravil svou adoptivní matku Jackson se zakoulením očí. Škádlivě jsem se usmála a rozhodla se napít toho nejlepšího nápoje na světě. Jakmile jsem spolkla kávu, hrníček jsem si přiložila k hrudi a usmála se na paní Whittemorovou, která neskrývala svůj názor na Lydii Martinovou.
,,Dobré ráno paní Whittemorová." usmála jsem se na ni radostně a posadila se na linku, vedle které se Jackson opíral. Položila jsem si bradu na jeho rameno, když ke mně stál zády a zase jsem se napila kávy. Paní Whittemorová se na mě usmála, ale za chvíli to nahradila pohledem, který jsem už dost dobře znala.
