Lexie neměla jednoduché dětství. Její otec ji opustil, její strejda umřel tou nejdivnější smrtí a celá její rodina uhořela při požáru. Sice přežila, ale stále sebou nese následky jak fyzické tak psychické. Život jí nezlehčuje ani její adoptivní brat...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Allison je v nebezpečí."
,,A co je mi po ní?"
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Seděla jsem na posteli neschopna se jakkoli pohnout. Stále jsem nějak nemohla přijmout ten fakt, že je Peter alfa a že byl celou tu dobu, co jsem ho navštěvovala v pořádku. Sundala jsem si bundu a tím odhalila své spálené ruce. Chvíli jsem je pozorovala a projížděla prstem po své spálené kůži na levé ruce.
,,Vidím, že je pořád máš." ani mě nevyděsilo, když jsem ve svém pokoji slyšela jeho hlas. Zvedla jsem zrak od svých rukou a podívala se na stojícího Petera přede mnou.
,,A tvoje jsou pryč." podotkla jsem, když jsem si prohlédla jeho obličej, který byl kompletně bez spálenin. Ne jako když se nám zjevil v nemocnici schopný všeho, co jsem si myslela, že bylo nemožné.
,,Taky by ti mohly zmizet." navrhl, ale já jsem věděla kam tím směřoval. Zakroutila jsem hlavou a vydala ze sebe smích bez toho, aby mi to přišlo nějak vtipné.
,,Nebudu tvoje beta Petere." odpověděla jsem. ,,A i kdybych byla, nechci aby zmizely." přiznala jsem a sklopila pohled na své ruce. ,,Nenávidím je. Není chvíle bez toho, aby mi nepřipomínaly čím jsem si prošla...čím jsme si všichni prošli." tišeji jsem dodala a přesunula pohled do jeho očí. ,,Jsou nechutné, odporné, ale pokud by tam nebyly...bojím se, že bych zapomněla na vše co se stalo. Ať už dobré vzpomínky, nebo ty bolestivé." stále jsem se mu dívala do jeho modrých očí, když jsem pokračovala. ,,Nechci, aby mi zmizely jako tobě, protože chci aby mi připomínaly co jsem nemusela přežít a přežila."
,,Jaké je tvoje oblíbené jídlo?" změnil kompletně téma. Nad jeho volbou otázky jsem naklonila hlavu na stranu a nadzvedla obočí. Čeho tím chtěl dosáhnout? Na tuto otázku jsem ale neznala odpověď.
,,Vlkodlačí polévka." odpověděla jsem sarkasticky s kamenným pohledem. Myslel si, že jednoduchá konverzace se mnou mě donutí na vše zapomenout? Nebo mu odpustit?
