Lexie neměla jednoduché dětství. Její otec ji opustil, její strejda umřel tou nejdivnější smrtí a celá její rodina uhořela při požáru. Sice přežila, ale stále sebou nese následky jak fyzické tak psychické. Život jí nezlehčuje ani její adoptivní brat...
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
,,Nebudu mu řezat ruku!"
,,A proč jako ne? Má to co dělat s tím, že jsi holka?"
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
,,Říká ti něco Oměj severský modrý?" otočil se na nás Stiles a trochu se zatrhl, když mě viděl klečet vedle Dereka a držet flašku s pitím u jeho rtů. Derek polkl, než mi pokynul hlavou na znamení, že má dost. Odtáhla jsem flašku od jeho obličeje a zašroubovala jsem na ni víčko. ,,Odstup od něj!" sykl na mě Stiles. Přiblížil se k nám a popadl mě za ruku se snahou mě dostat od Dereka, ale dříve jmenovaný zavrčel na Stilese, který s uskočením pustil mou ruku a opět od nás poodstoupil.
,,Zvláštní odrůda oměje. Potřebuju ten náboj." vydal ze sebe unaveně po tom, co nechal své vlkodlačí tesáky zmizet.
,,Proč?" zeptal se idiotsky Stiles. Zakoulela jsem očima, protože odpověď byla jasná. Umřel by bez toho náboje. Nějakým způsobem mu ten náboj pomůže. Otráveně jsem se na něj otočila a přemýšlela nad tím, jak mu to nemohlo dojít.
,,Protože bez něj umřu." zopakoval tuhle frázi Derek. Dneska jsem ji slyšela tak 10krát.
,,Pojď, jdeme." řekla jsem tiše k Derekovi a pomohla jsem mu vstát. Stiles si všiml co dělám a šel před námi. Otevíral dveře a zapínal světla, když jsem s Derekem, který se o mě opíral šla za Stilesem. V poslední místnosti si Derek začínal svlékat tričko a dělal při tom bolestné zvuky. ,,Nech to." řekla jsem a začala mu sundávat tričko. ,,Co je? Myslíš si, že jsi dostatečně silný na to to udělat? Jestli jo, tak prosím." sykla jsem na něj. Derek zakoulel očima, ale nechal mě mu pomoct. ,,Nemůžeš to udělat sám a nepotřebuješ být v ještě větší bolesti než už jsi." vysvětlila jsem a nyní sundané tričko jsem hodila na stůl za námi.
Derek se opřel oběma rukama o stůl. O stůl, který se na veterině používá při operacích. A položil na něj svou postřelenou ruku, která nyní krvácela ještě víc. Vykulila jsem oči v obavách, když jsem viděla jeho žíly. Žíly na ruce kolem rány měl namodralé, až fialové a vystouplé...takže nebylo jak si jich nevšimnout.
