DIARY WITH SECRET MEMORIES

13. chapter x

POZN. takže tu mám další kapitolu a to jen kvůli tomu, protože moje nejlepší kamarádka tuto povídku čte a zítra odjíždí do Londýna, tak jsem jí chtěla udělat radost a mám tu speciálně pro ni novou kapitolu:3 Ano, vůbec ti nezávidím a doufám, že až potkáš kluky, tak mi dáš Niallera k telefonu:D:33♥

20. 07. 2013

Třetí den. Třetí den přežívám s touhou ho políbit. Třetí den ležím ve svých skicích a posmrkaných kapesníčkách doma, v Londýně. Je to pro mě tak těžké, udržet si od jeho života odstup.

Nikdy nezapomenu na jeho výraz, když jsem klukům oznámila, že se balím a jedu domů, protože mě skrz mou práci spousta lidí potřebuje.

On jediný s Dani věděl, že lžu.

Opět venku slyším cvakání foťáků, nejradši bych teď vylezla, seřvala je, přímo vykopala z této ulice .. ale to bych nesměla vypadat tak, jak teď vypadám. Nesměla bych mít napuchlé a špinavé oči a taky bych nesměla mít tak zacuchané vlasy a na sobě jen košilku. Co by dělal, kdyby mě takto viděl? Dělal by vůbec něco?

Dnes jsem dodělala skici šatů pro sestru Eleanor a poslala ji Amy, která zařídí vše proto, aby byli opravdu reálné.

Nemůžu se dočkat toho, až je uvidím na živo. Budou překrásné.

Těším se na den, až také budu stát u kostela, usmívat se na svého budoucího manžela a v duchu pomyslím na to, jak úžasný život budu mít. Až budu mít na sobě máminy šaty, které mám pečlivě uschované a bude tam stát on ..

Sakra, zase jsem pomyslela na Tomlinsona. Proč ho prostě nemůžu vyhnat ze svých myšlenek? Proč na něj pořád myslí?

Měla bych si vlepit dvě facky a konečně se uklidnit nebo to semnou nedopadne dobře.

Zoe zavřela deník a potřásla hlavou. Opravdu by se sebou měla něco udělat.

Zvedla se ze sedačky, popadla své malování a vydala se do koupelny. Musí přece dělat, že se nic nestalo. Nesmí být podezřelá. Přesně na tohle ti venku čekají.

Postavila se před zrcadlo, nadechla se a podívala se na svůj odraz.

Měla napuchlé oči, rozmazanou řasenku po obličeji, zacuchané vlasy v drdolu a třásli se jí rty. Je z toho úplně hotová, takhle to přece nemá vypadat, ne?

Zadívala se na řeznou ránu na svém zápěstí a na okamžik pomyslela na to, že by vytáhla žiletku z druhého šuplíka a dopomohla tomu. Pak tu myšlenku však zahnala. Z tohohle se přece dostala.

Namalovala se, pročísla si vlasy a ihned vypadala líp. Zkusila nahodit falešný úsměv a vyšlo jí to. Oblékla se do kytičkovaných šatů, nazula si modré boty na podpatku a vydala se čelit fotografům tam venku.

**

„Ještě sem přišít kousek krajek a budou dokonalé.“ Usmála se na mladou dívku, která ji přinesla šaty a ona kývla a opět s nimi odešla. V práci ji bylo zase o něco lépe, tolik nemyslela na to, co se stalo a snažila se bránit myšlenkám na něj.

Ve chvíli, kdy se zvedala ze židle a chtěla si zajít na oběd, jí začal vibrovat mobil. Oh, cizí číslo. Měla by ho zvednout?

„Halo?“ Rozhodla se hovor přijmout a na druhé straně uslyšela hlas někoho, na koho nechtěla ani pomyslet.

„Tady Eleanor Calder! Možná si mě pamatujete, paní Whitová.“

„Slečno Whitová. A, ano.“ Zhluboka se nadechla a ona pokračovala: „napadlo mě, jestli byste nezašla na oběd. Ale nechci vás rušit, určitě máte hodně práce. Jen bych se chtěla optat na ty šaty a promluvit si.“

Srdce Zoe vynechalo jeden úder a polkla. O čem chce mluvit? O tom, co se stalo v Doncasteru? Řekl jí to Louis?

„Ráda.“ Vypadlo z ní nakonec a z druhé strany uslyšela veselý výdech.

„Děkuju moc! Tak co takhle v 12:30 v The Delaunay? Jestli tedy víte, kde to je.“

„Vím. Dobrá, budu tam.“ Zavěsila a pomalu se svezla po židli. Tohle nedopadne dobře.

**

Zoe podupávala nohou a kontrolovala každých 10 vteřin svůj mobil. Eleanor měla už celé 3 minuty zpoždění. Co když si z ní dělala jen srandu?

Jakmile jí hlavou proletěla tato myšlenka, otevřely se dveře a v nich se objevila vysoká hnědovláska, oblečená do černo – bílé barvy a jakmile spatřila Zoe, usmála se a zamířila si to k ní.

„Dobrý den. Omlouvám se za zpoždění, nikdy dokážou být paparazzi hodně otravní.“ Zasmála se a podala Zoe ruku, kterou rychle stiskla a znovu se posadila na židli.

„Předpokládám že víte, proč jsme tady.“ A je to tady. Zoe rychle pokla, když si Eleanor objednávala Capuccino a snažila se chovat normálně. Ale jde to vůbec? Sedí tu s holkou kluka, se kterým se před pár dny líbala.

„Ehm .. kvůli svatebním šatům vaší sestry?“ Zeptala se jí a ona se usmála. Avšak po chvíli ji úsměv z tváře zmizel a zadívala se Zoe do očí. „A ještě kvůli jedné, podstatné věci.“