DIARY WITH SECRET MEMORIES

20. chapter x

Já vím, co si přejete .. Happy End! :D Louiho se Zoe spolu!:D Ale tak rychlé to nebude:D

Mám tu další kapitolku, snad se zalíbí:* Čekám na komentáře a hvězdičky!:D

Beb. :***

„Klidně běž, Loui, jestli máš ještě něco na práci.“ Usmál se kudrnatý chlapec se zelenýma očkama a Louis se nadechl, aby mohl zadržet slzy na tak dlouho, jak to jen šlo.

„Harry, nemyslel jsem odejít .. takhle.“

Všichni se na něj zadívali a on polkl. Jejich výrazy ho donutily vypustit své slzy.

„Dobrej vtip, Loui.“ Zasmál se Niall, ale jakmile se na něj Louis podíval, jeho úsměv se z tváře vypařil.

„To přece .. nemůžeš.“

„Ne, Harry. Já musím.“

„NE!“ Zakřičel do teď tichý Zayn a praštil flaškou plné minerální vody o zeď, která se rozstříkla po celém pokoji.

„Bez tebe nejsme kapela. Proč bys to dělal? Vždyť svou práci miluješ! Máš vše, co chceš!“ Zakřičel na něj Zayn a Louis schoval svou tvář do dlaní a rozplakal se. Po chvíli na zádech ucítil JEHO ruce. Věděl, že je to Harry. On věděl vše. Byl jediný, kdo věděl, že Zoe miluje.

A chápal ho.

„Nemám vše. Miluju ji.“ Zavzlykal, nadechl se a postavil se.

„Je mi to líto, kluci.“

ZOE:

„Danielle, dneska opravdu nemám náladu. Ale slibuji ti, že se na tebe budu dívat v televizi.“ Usmála se do hovoru a poupravila skici na svém pracovním stole.

„Přísaháš? Ten tanec bude věnovaný tobě.“

„To je pro mě pocta. Nenechám si to ujít.“

„Dobře, pa. Mám tě ráda!“

„Já tebe.“ Položila hovor a zadívala se ven z okna.

Sluníčko, které svítilo do pracovny, bylo příliš teplé na to, aby tu mohla strávit další 2 sekundy svého života. Asi by se tu uškvařila. Popadla svůj deník s objednávkami, rozevřela dveře do prodejny a sledovala potulující se zákazníky, kteří si s obdivem její šaty prohlíželi. Nevěděla proč, ale vzpomněla si na Eleanor, která ji před pár dny stála na prahu dveří. A to doslova.

„Zoe? Někdo s tebou chce mluvit.“ Přicupitala k ní Amy s obrovským úsměvem na tváři a povytáhla obočí.

„Kdo?“

„Čeká venku.“ Zadívala se ke dveřím a Zoe jí podala svůj deník, přičemž se vydala k hlavním dveřím.

„Harry?“ Zoe povytáhla obě obočí, jakmile před sebou zahlédla postávajícího, kudrnatého chlapce, který se snažil skrýt před fotoaparáty a pištějícíma fanynkama. Když se k Zoe dostal, popadl ji za ruku a tahal pryč.

Bez jakékoliv poznámky nebo úsměvu.

„Zastav!“ Zakřičela na něj, když už si myslela, že jí odpadnou nohy a také ruka, kterou Harry pevně svíral.

Harry se rozhlédl kolem sebe a spolu se Zoe zaběhl za roh jednoho z domů.

„Zoe, potřebujeme pomoc.“ Jeho hlas se zdál vyčerpaný a prosebný, skoro žadonící. Zoe se mu podívala do očí a viděla, jak se jeho slzní kanálky naplňují slzami.

„Co se stalo?“

„Louis .. Louis, on ..“

„Proboha! Stalo se mu něco?“

„Technicky vzato, ne. Ale ..“ Ani to nemusel říkat a Zoe spadla čelist až na zem. ON TO OPRAVDU UDĚLAL!

„Ne, neudělal to.“ Zalapala po dechu a snažila se přesvědčit samu sebe o opaku. Když se však zadívala na Harryho, který se svezl po staré zídce dolů na zem, věděla, že to nemá cenu.

„Nevíme, co dělat. Skončil s námi. Bez něj One Direction už nejsme, nikdy. Vždyť je to jeho sen, jeho sen je zpívat před miliony lidmi, zvedat jim koutky rtů do úsměvu, být při nich, když se něco špatného stane. Je to sen nás všech. A bez něj .. bez něj se ten sen rozplyne tak rychle, jak vznikl.“

Zoe nemohla promluvit. Myslela si, že to jen tak plácl a on to opravdu udělal.

Bylo jí to líto. Líto kluků, protože i když si to někde v koutku duši přála, chtěla, aby byli spolu v dobrém i zlém. Stejně bylo jasné, že se po tomto Louis tisku nezbaví, naopak, bude to ještě horší. A .. ona ho milovala. I přes to, jaký měl život. A přála si, aby ho takový měl. Protože jen tak je šťastný.

„Zayn je vzteky bez sebe, Paul je z toho úplně hotový, snaží se udělat všechno proto, aby se to neprovalilo, ale ono se to za chvíli na povrch dostane. Dlouho to neututláme. Musíš ho přemluvit, on . On řekl, že tě miluje.“

Zoe ucítila zrychlený tep, ale snažila se před Harrym zůstat klidná.

„Ale. Já. Ho. Nemiluju.“ Polkla, aby to poslední slovo mohla vyslovit jasně a zřetelně, ale její hlas ji zradil.

„Lžeš. Louis mi to všechno řekl. Jsem jeho nejlepší přítel a to nejlepší přátelé dělají. Věří sami sobě.“ Pronesl bez přemýšlení Harry a ona si čupla, aby mu mohla vidět do očí. Až teprve teď jí došlo, co provedla. Zkazila Louimu vztah. Díky ní se rozpadá nejpopulárnější skupina světa. A ona tu jen tak stojí nad Harrym a lže mu do očí. Měla chuť si vyrvat vlasy i s kořínky.

„Máš pravdu. Je to moje chyba a musím ji napravit. Nenechám ho jen tak odejít.“ Nadzvedla Harrymu bradu a zadívala se mu do očí. „Miluju ho, ale dělám to kvůli vám, kvůli fanouškům. Dobře?“ Harry polkl, pokýval hlavou a Zoe upustila jeho bradu, přičemž mu ihned na to podala svou ruku, aby se mohl postavit na nohy.

Bude silná. Bude silná a všechno to napraví. Dokáže to.

Zahrabala do kapsy, vytáhla svůj BlackBerry a najela na poslední hovory. Všimla si, že už ji dlouho nikdo nezavolal. Tedy, když nepočítala Danielle, která se jí v hovorech objevila jako první. Bylo to až moc neobvyklé. To už si proti sobě všechny poštvala?

„Hele, jestli mu voláš, tak marně. S klukama a Lou jsme to zkoušeli snad stokrát.“ Zašeptal Harry, opět se rozhlédl a Zoe klikla na předposlední číslo v hovorech a poslouchala vyzvánění z opačné strany.

Když už si myslela, že jí to opravdu nezvedne, uslyšela zarachocení a nadechla se.

„Loui?“

„Zoe ..“ Zašeptal a ona zalapala po dechu. Zněl tak .. nemocně. „Co potřebuješ? Dát si dalšího panáka semnou? No, klidně se stav, seš tu vítána.“ Zasmál se a Zoe se zadívala na Harryho, který chudák vůbec nevěděl, o co jde.

„Kde jsi?“

„Funky Buddha. Přijdeš?“

„Když přestaneš pít, tak ano.“

„Dobře, dobře, odkládám panáka.“

„Potřebuju, aby si byl střízlivý. Potřebuju s tebou mluvit.“

„Věř mi. Nikdy jsem nebyl střízlivější.“ Zoe protočila oči a po rozloučení zavěsila.

Harry na ni vyděšeně koukal, přičemž ji chytil za paži.

„Vím, kde je.“