I know I can't, but I love you

11.část

11.část

 

Jakmile jsem za sebou zavřela dveře, nahrnula se ke mě Anne a pevně mě objímala.
,,Ahoj Elizabeth. Tak jak jsi si to užila s Louisem?“ zeptala se se záhadným úsměvem. Nechápavě jsem zvedla obočí. ,,Jak jsem si to s ním měla užít?“
,,No, jak jste si to užili v Londýně?“ upřesnila, ale záhadný úsměv jí neopouštěl.
,,Celkem v pohodě. Vzal mě na London Eye.“ chlubila jsem se a ve mě hrklo, když jsem si vzpomněla na naší náklonnost v kabině. Ze shora sešel Robin.
,,Ahoj, tak jak jste se měli?“ zeptal se s úsměvem.
,,Louis jí vzal na London Eye.“ předběhla mě Anne. V očích mu blýsklo.
,,Aha, tak to je dobrý. Krásný výhled, že?“ Přikývla jsem. ,,Jo a abych nezapomněl. Harry tě chce vidět.“ řekl. Žaludek se mi sevřel. Co mi chce? Ale přesto jsem pomalu vyšla schody a zastavila se za jeho dveřmi. Váhavě jsem zaklepala.
,,Pojď dovnitř.“ vybídl mě. Vzala jsem za kliku a vstoupila do pokoje. Měl ho stejně velký jako já, akorát, že ho měl víc vybavený. Měl tam plno obrazů, na stole měl nějaké papíry, na kosmetickém stolku mu stálo hodně pánských voňavek. A na stolku vedle postele, na které ležel, měl společnou fotku s Louisem. Oba dva tam vypadali hodně šťastní. Přemýšlela jsem, proč tam má jenom fotku s Louisem. Proč ne se všema. Ale z úvah mě vytrhl jeho chraplavý hlas.
,,Díky, že jsi nic neřekla.“ řekl. Otočila jsem k němu pohled a viděla jsem, jak byl zavrtaný pod dekou. Koukala mu jenom kudrnatá hlava. Kývla jsem hlavou.
,,Víš, možná jsem byl opilý, ale pamatuju si všechno.“ řekl potichu. ,,Strašně moc se ti omlouvám. Nechtěl jsem nic takového udělat, ale ovládal mě alkohol.“ vyhrkl. Mlčky jsem ho pozorovala. ,,Moc mě to mrzí. Odpustíš mi? Znovu.“ zaprosil. Jelikož jsem nechtěla dělat znovu problémy, jenom jsme přikývla. Očividně se mu ulevilo. Hlasitě vydechl a usmál se na mě. ,,Díky.“ Znovu jsem přikývla a chtěla odejít z jeho pokoje. Ale ucítila jsem jeho dlouhé prsty okolo mého zápěstí. ,,Stalo se něco? Něco s Louisem?“ zeptal se s pronikavým pohledem. Jak o tom sakra ví? Anne. Jasně.
,,Ne, nic.“ řekla jsem jednoduše.
,,Nic?“ řekl pochybovačně.
,,Nic.“ zopakovala jsem pevně. Ale nenechal se oblbnout. Natáhl se pro fotku vedle postele a podal mi jí. Znovu jsem si jí prohlédla. Oba dva tam měli široký úsměv. A já se kvůli tomu musela usmát taky. Zvedla jsem oči z fotky a zjistila, že mě Harry upřeně pozoruje. Vzal si ode mě fotku a taky se na ní koukl.
,,On si rychle tvoří pouta. I k těm které zná chvíli. Ale jakmile si k tobě to pouto utvoří, snaží se tě přesvědčit tím, že je ten pravý. Třeba tím, že tě vezme na London Eye.“ řekl tajemně. Šokovaně jsem otevřela pusu, ale rychle jí zase zavřela a koukla se jinam. Zvedla jsem se z jeho postele.
,,Nic se nestalo.“ řekla jsem naposledy a opustila jeho pokoj. Po zbytek dne jsem byla zavřená ve svém pokoji a přemýšlela. Přemýšlela jsem nad vším možným. Ale hlavně nade mnou a Louisem.

 *Louisův pohled*

 Ještě jednou jsem si prošel slova písničky a hrál do toho na kytaru. Písničku jsem pojmenoval Look after you. Byl to můj nejčastější způsob vyjadřování citů. Zapsat to na papír a utvořit písničku. Přestože jsem věděl, že to na ní nezabere, rozhodl jsem se jí to dát na zítřejším koncertu. Uklidil jsem kytaru zpět a vytáhl z kapsy telefon. Vyťukal jsem Harryho číslo. Vzal to po druhém zazvonění.
,,Louisi? Děje se něco?“ zeptal se hned.
,,Ahoj Haz. Jseš doma sám?“
,,Jo. Máma, Robin a Bety před chvílí odjeli na nákup. Proč?“
,,Mohl bych se stavit a použít tvojí nahrávací půdu?“
,,Jasně. Bez problému.“ odpověděl. Řekl jsem, že tam budu za deset minut. Obul jsem si conversky, vzal si kytaru a vyšel z bytu. Za devět minut jsem stál před dveřma domu Stylesových. Otevřel mi Harry. Měl na sobě jenom boxerky Calvin Klein. Zvedl jsem obočí.
,,Ahoj Lou.“ zašeptal.
,,Čau.“ řekl jsem a spěchal jsem k němu na půdu. Běžel za mnou.
,,Co budeš dělat?“ vyzvídal.
,,Napsal jsem písničku. Chci jí nahrát. Pomůžeš mi?“ poprosil jsem.
,,Písničku pro Bety, že jo?“ vyhrkl. Zastavil jsem se a pomalu se otočil.
,,Jak to víš?“ Jenom pokrčil rameny.
,,Mám svoje zdroje.“
,,Aha. Tak pomůžeš mi nebo ne.“ řekl jsem nervózně a přešlápl z jedné nohy na druhou. Spěchal jsem. Nechtěl jsem tady být až se vrátí domů.
,,Jasně.“ řekl, vlezl si do kabiny a něco tam dělal s čudlíkama. Já si sedl na stoličku k mikrofonu, na klín jsem si dal kytaru a když mi dal Harry znamení, že se nahrává, začal jsem zpívat. O čtvrt hodiny později jsem odcházel s flashkou, kde byl nahraný můj hlas.
,,Díky moc, Harry. Seš kámoš.“ řekl jsem a objal ho. Jakmile jsem za sebou uslyšel zvuk otevírané brány, rychle jsem se otočil a chtěl běžet k autu. Ale bylo pozdě. Už mě viděla. Vyndala si sluchátka z uší a nasadila nechápavý výraz. Její ústa se šokovaně rozevřela.
,,Jé, ahoj Louisi. Copak tu děláš?“ zeptala se mě hned Anne, jakmile vylezla z auta. Rychle jsem si vymýšlel výmluvu.
,,Eh, jenom jsem přijel navštívit Harryho.“ řekl jsem a významně se na něj podíval. Okamžitě pochopil a začal hrát se mnou.
,,No jo. Dlouho jsme se neviděli.“ řekl.
,,Jo, naposled včera.“ řekl se smíchem Robin. El okolo mě jenom prošla. Povzdechl jsem si.
,,Proč nezůstaneš na večeři?“ řekla Anne. V tu chvíli El ustala v chůzi a rychle se na ní otočila.
,,Jo, zůstaň Loui.“ přidal se Harry a hodil posměvačný výraz na El. Jenom ho dloubla do žeber. Nakonec jsem zůstal.
Tohle bude dlouhý večer.  

Omlouvám se, že to tak dlouho trvalo...byla jsem na adapťáku se svojí novou třídou...takový idioty jste v životě neviděli :DD né..kecám..díky bohu jsem schytala ty nej lidi :)) ještě přidám jeden, a zítra asi taky dva a pak zase dva týdny bude pauza, protože odlítám do Egypta :3 a jinak chci poděkovat všem kdo to čte :))