I know I can't, but I love you

16.část

16.část

Šokovaně jsem se nadechla.

,,Haló? Jsi tam ještě?“ ozval se hlas.

,,J-jo.“ vykoktala jsem.

,,Jsem tvoje matka. Jmenuju se Kristin White. Jsem tvoje matka.“ zopakovala žena.

,,Ale jak tomu mám věřit?“ vzlykla jsem do telefonu. Anne už u mě stála a koukala se na mě ustaraným pohledem. To stejné Harry s Robinem.

,,Dobře. Tak narodila jsi se 7.9. 1993. Dala jsem tě-.“ slyšela jsem jako poslední věc, protože jsem třískla s telefonem.

,,Kdo to byl?“ zeptal se Harry.

,,Moje matka.“ vydechla jsem. Pevně jsem zavřela oči a doufala, že se za chvíli probudím. Ale nestalo se tak. Byla to pravda. Žena, která se mě po porodu hned vzdala se po dvaceti letech ozvala. Vsadím se, že to udělala jenom proto, že jsem teď hlavní téma ve všech novinách a televizích. Slzy přetekly. Otřela jsem je hřbetem ruky. Anne ke mě přišla a objala mě kolem ramen. Jí jsem brala jako matku. To ona se mě ujala. Už jsou to skoro čtyři týdny, co jsem tady a ještě mě nevrátila. Cítila jsem, že tohle bude moje rodina už napořád. A najednou se ozve moje pravá matka. Teda asi. Telefon zařinčel znovu. Ale tentokrát to vzal Harry.

,,Prosím?“ ozval se. Kmitl pohledem na mě. ,,Jo, je tady. Ne, nemyslím si, že by s vámi chtěla mluvit. Jo.“ řekl, natáhl se pro papír a tužku a něco psal. ,,Nashle.“ Položil telefon a podal mi papírek.

,,Její adresa.“ řekl jenom a já si váhavě přebrala papírek. . New Utrecht Ave - New York City, USA. To bylo napsané na papírku. Takže ona bydlí v New Yorku?

,,Pojedeš tam?“ zeptala se mě Anne. Neodpověděla jsem, jenom jsem se vykroutila z jejího objetí a odešla do pokoje. Zamkla jsem se a třískla sebou na postel. A nepřestávala zírat na papírek.

*Louisův pohled*

Srdce se mi na okamžik zastavilo, když mi Harry do telefonu oznámil, že jí volala její matka.

,,A chce za ní jet?“ zeptal jsem se na to nejdůležitější.

,,Ještě neví. Teď je zamčená u sebe v pokoji a odmítá vyjít ven.“ říkal tiše do telefonu.

Byl jsem na ní naštvaný, za včerejší ráno, ale bylo mi jí líto. Konečně se dostane do rodiny, kde jí mají natolik rádi, aby tam zůstala a ozve se její matka. Žena, která o ní neměla zájem, ale jakmile se často objevuje v novinách a televizích, chce s ní navázat kontakt. No je to normální?

,,Nemám přijet?“ zeptal jsem se. Chvíli bylo ticho.

,,Nevím jestli by s tebou mluvila. Po včerejšku.“ řekl po chvíli pomalu.

,,Jak o tom víš?“ vyhrkl jsem. Bylo mi trapně.

,,Našla tu flashku. Celý den jí poslouchala, plakala a nechtěla mě pustit.“ Povzdechl jsem si. Úplně jsem na tu flashku zapomněl. Neměla jí objevit takhle. Ne po tom, co jsme se pohádali.

,,Fajn, ale jakmile něco řekne o tom, jestli tam poletí, okamžitě mi zavolej. Jasný?“ nařídil jsem mu.

,,Jo, neboj se. Čau.“ řekl a zavěsil. Odhodil jsem telefon na gauč a složil jsem hlavu do dlaní. Tak tohle jsem teda dobře posral. Nikdy jsem nechtěl, aby to takhle dopadlo. Nic z toho by nebylo, kdyby jsem za ní tehdy nešel. Ale nikdy bych nepoznal tak dokonalou holku. Nikdy bych nezažil tak dokonalou noc. Takže toho nelituju. Tohle se vyřeší, ale než se nerozhodne o letu do New Yorku, nebudu se tím zatěžovat. Dneska máme koncert, takže bych si neměl s ničím dělat starosti. Srdce mi poskočilo, když jsem si uvědomil, že jí tam dneska nejspíš uvidím. Zajímalo by mě, jestli se mi bude vyhýbat. Nebo jestli jí to přešlo.