I know I can't, but I love you

24.část

24.část

Sakra, sakra, sakra! Když viděla můj výraz, zřejmě jí to došlo.

,,Chceš říct, že vy dva..spolu...bez kondomu?“ koktala. Přikývla jsem.

,,A kdy?“

,,Zrovna dneska. Než jsi přišla.“ řekla jsem a při tom pomyšlení se mi sevřel žaludek. Vstala a vzala mě za ruku.

,,Pojď. Musíme jít.“ řekla a táhla mě ven ze Starbucksu. Po cestě jsme se o tom bavili a já dospěla k rozhodnutí, že nechci být těhotná. Ať už je to s nejvíc žádaným klukem na planetě. Prostě nechci být máma.

Když jsme dorazili domů, z gauče se na nás podíval Harry a pak jsem slyšela hlasité dupání ze schodů. Louis se ke mě přihnal a pevně mě objal.

,,Konečně. Strašně jsem se bál.“ říkal a hladil mě po zádech. Ale já se z jeho objetí vykroutila.

,,O mě nebo o svojí kariéru?“ řekla jsem jízlivě a vyběhla do pokoje. Zabouchla jsem dveře, švihla sebou na postel a zabořila hlavu do dlaní. O pár minut se ozvalo zaklepání na dveře. Ten někdo nečekal na pozvání dovnitř a rovnou vešel. Cítila jsem, jak se postel prohla tím, jak si sedl vedle mě.

,,Eleanor mi řekla o tom...ty víš o čem.“ řekl Louis. Zvedla jsem hlavu.

,,A co na to říkáš?“ zeptala jsem se.

,,Že super.“ odpověděl bez zaváhání. Vykulila jsem oči.

,,Cože? Ale vždyť...ty máš před sebou celou kariéru. Nemůžeš se takhle zavázat-“ namítala jsem, ale on mi přitiskl prst na pusu, aby mě umlčel.

,,Když je to s někým koho miluju, tak klidně.“ řekl mi, a za prst vyměnil svoje rty. Zavřela jsem oči a vychutnávala jsem si příchuť jeho rtů. K mé smůle se po chvíli odtáhl.

,,A jak bylo v New Yorku. Co máma? Byla jsi tam?“ bombardoval mě otázkama.

,,V New Yorku bylo hezky.“ řekla jsem jenom.

,,A?“ naléhal. Povzdechla jsem si.

,,Byla jsem za ní.“ Upřel na mě svoje oči, kterými mě vyzýval k vyprávění.

,,No, přijela jsem za ní. Normálně mě pozvala k sobě, dali jsme si kafe a povídali si, jak jsem žila těch dvacet let. Pak jsem se jí zeptala, proč mě dala k adopci. A ona mi řekla, že jsem byla neplánovaná a bylo jí pouhých sedmnáct. Navíc prý jela v drogách, takže mě tím nechtěla ohrozit. Ale já si z toho vzala to, že si ještě chtěla užívat a ne se vázat na dítě. A víš co, má další tři.“ řekla jsem nakonec a vztek ve mě narůstal. ,,Víš, ona naprosto nepochopila, jak jsem se cítila těch dvacet let bez rodiny. Bez matky, která by za mnou stála v každé situaci, která by mi pomohla vybrat oblečení na moje první rande, na maturitní ples, která by mi pomohla po rozchodu. Nikdo tu pro mě v těhle situacích nebyl. Pak mě uvidí v televizi, jako nevlastní sestra slavného a bohatého zpěváka, a rozhodne se, že se mi najednou stane matkou. Ale víš co? Já jí nenechám. Nenechám si kecat do života od někoho, kdo nevěděl o svojí dceři. Kdo nevěděl o ničem, co se mi děje. Kdo se vůbec nestaral.“ Můj vztek se projevil v slzách, které mi teď stékaly ve velkých kapkách po tváři. Louis mě celou dobu bedlivě poslouchal, ale teď si mě k sobě přitáhl a šeptal mi konejšivá slova.

,,To bude v pořádku. I když nemáš matku, máš mě. Já tu pro tebe budu vždycky. Ať se stane cokoliv, neopustím tě.“ šeptal mi do ucha a hladil mě po vlasech.

,,Děkuju.“ popotáhla jsem. Odtáhla jsem od něj hlavu, ale hned se na něj rty přitiskla. Ale hned nás přerušilo klepání. Neochotně jsem se od něj odtáhla.