Box Is My Life; J.M.✔️

47.

O tři roky později

Palmer Baldwin

Vkládala jsem dort do trouby a snažila se trochu pouklidit kuchyňskou linku, byl tu pěkný nepořádek potom co se mi vysypala mouka.

,,Jsme tady." Zaslechla jsem hlas Zary kdesi zamnou, poskočila jsem od leknutí a zbrkle se otočila. 

,,Mami." Vypískl usměvavý Nicholas, také jsem se usmála a šla těm dvou vstříc. Vtiskla jsem pusu na vrh hlavy Nicha a poté objala Zaru.  ,,Můžu se dívat na pohádku?" Zeptal se směle Nicho, přikývla jsem a poté uvařila kávu pro mě a Zaru.

,,Jak vypadá dort?" Zeptala se, když jsme se usadily na venkovní terase hned před rozléhající se zahradou. ,,Doufám, že skvěle. " za ty tři roky se mé dovednosti co se kuchyně týče opravdu zlepšili. ,,A Jasonovi rodiče přijedou?" Zeptala se znovu, chytla jsem ucho hrnku: ,,samozřejmě." Podívala jsem se na hodinky: ,,každou chvíli by tu měli být, je to překvapení."

***

Zvedla jsem hovor od mého bratra.

,,Je vše v pořádku?" Zeptal se tiše: ,,ano, kdy přijedete?"  - ,,za pět minut končí trénink." Objasnil mi.

Měli jsme ještě minimálně půl hodinu čas na to, vše dopřipravit na Jasonové narozeniny.

Hovor skončil.

Došla jsem do obýváku kde Jeremy s Maxem, Liamem a Nicholasem hráli nějakou hru.

Zatím co Pattie s Jazzy dodělavaly poslední úpravy na výzdobě.

Ozval se hluk od hlavních dveří a následné kroky, o chvíli později se Jaxon objevil s taškami a krabicemi okolo sebe. Pomohla jsem mu a vše jsme vyskládali na přistavený stolek.

V rychlosti jsem připravila sedm fléten a naplnila je vínem z láhve merlottu, na stříbrný podnos.  Poté ještě tři menší skleničky naplněny pomerančovým džusem pro děti.

Odnesla jsem vše na stůl v obýváku a přidala pár křupek.

,,Nicho! Převléknout. " křikla jsem vynervovaně, když pobíhal se sedmi letýma klukama po zahradě. Se sklopenou hlavou vyběhl dovnitř.

Nahodila jsem přísný pohled a chytla ho za ruku, než jsem ho odvedla do pokoje a podala mu připravenou košili a černé kalhoty. Také jsem se běžela obléknout do zlatých šatů pod kolena.

***

Jason McCann

Dorazil jsem domů společně s Ryanem, všude bylo ticho a klid a především tma.

Pokroutil jsem hlavou a vylezl schodiště nahoru do své ložnice a následně koupelny.

Tušil jsem, že Palmer zapomene na mé narozeniny a nějakým způsobem mě to poranilo.

Vylezl jsem z koupelny po krátké sprše a spatřil Palmer opírající se o hlavní dveře vedoucí do ložnice a chodby, ve zlatých šatech pod kolena vypadala úchvatně, navlněné vlasy jí stékaly volně po ramenou a zádech. Usmívala se.

,,Obleč si košili." Přikázala se zvláštním úsměvem, přikývl jsem a oblékl si to co požadovala.

Vzala mě za ruku a vytáhla ven z pokoje. ,,Pro něco rychle musím, dojdi dolů za dvě minuty." Vtiskla mi letmou pusu na rty než se ozívali její podpatky tloukající o podlahu.

Došel jsem dolů, když jsem měl a spatřil svou rodinu. Později Palmer s dortem, který svítil od prskavek.

Usmál jsem se do široka a sešel zbylé schody.

Musel jsem uznat, že jsem byl tehdy ten nejšťastnější že všech.