Box Is My Life; J.M.✔️

44.

Jason McCann

Seděl jsem na pohovce s Nicholasem na stehnech, pustil jsem nějaký dětský pořad a Nicho má neustálý úsměv na rtech.

Ohlédl jsem se přes rameno na Palm, která s úsměvem na rtech stála v kuchyni se svou mamkou a vařili vánoční večeři. Vypadala tak šťastně.
Nicho vydal pískavý zvuk, vrátil jsem mu pohled a chytl jeho malou ruku. Šťastně vypískl, byl jsem nejvíc šťastný chlap na světě.

Když jsem ho poprvé uviděl, málem jsem se nedokázal zastavit s pláčem. Byl tolik roztomilý, krásný a malý. Palmer mi dala nejhezčí dárek mého života.

Ozval se zvonek což se Nicholasovi moc nelíbilo. Zavrtěl se a začal kňučet. Zvedl jsem se a houpal s ním v náručí, Palmer k nám poslala starostlivý pohled, zakroutil jsem hlavou, aby věděla, že to zvládám. A šel jsem otevřít dveře.

Za dveřmi stála mamka s tátou, Jaxon s klukama. Usmál jsem se do široka. Mamka mě ihned obejmula a táta se usmál, nesl totiž dvě plné tašky, plácl jsem si s Jaxem. ,,Čau chlape." Šťouchl prstem do brady Nicha.

,,Ahoj kluci." Rozcuchal jsem každému dvojčeti jejich hnědé vlasy.

Mamka i táta a Jaxon s klukama zde stráví pár nocí.

Palmer se objevila a šla se se všemi přivítat než si vzala na ruku našeho chlapce, Palmeřina máma také přišla a začali se seznamovat.

****************************************

Usedli jsme k vánoční večeři, byla to veliká rodinná událost. Přidala se k nám dokonce Jazzy s Ryanem a na Palmer šla vidět úleva.

Usmívala se a zářila, nemohl jsem se dočkat až si jí dnes večer v posteli nárokuju.

Po  večeři jsme se přesunuli na gauč k pohádkám a povídání si.

,,Brachové už mají děti a já ještě ne." Pronesla naoko uraženě Jazzy a škádlivě se usmála na Palmeřina bratra. ,,Stačí jen říct." Řekl tiše a zavlnil obočím.

S Jaxonem jsme mu poslali varovné pohledy na což Palmer společně s Jazz vypukly v obrovský smích.

Nicholas vykřikl, automaticky jsme se s Palmer zvedli, ale předběhl jsem jí a dostal se k postýlce, která tu byla jen proto, aby náš malý syn mohl trávit svátky s námi. Už byl velký na postýlku v obýváku, ale Palmer na tom trvala.

,,Ne." Vykřikl najednou a všichni jsme se zasekli.  On právě promluvil? Jeho první slovo je ne ? Jako vážně?

Vytáhl jsem ho z postýlky a klekl si s ním naproti sobě. Držel se mých rukou a váhavě se snažil postavit.

Krátce jsem pohlédl na Palmer, která stála krok od nás, její očí se zalili slzami a úsměv byl dostatečně laskavý a milující.

Nicholas stál na svých nohách a vypadal víc než potěšeně.  ,,Je jako ty Jasone," řekla mamka v pozadí. Právě jsem měl  oči jen pro svého syna.

,,Půjdeš k mámě?" Zkusil jsem, přikývl a snažil se dojít k Palmer, která se sklonila a natáhla paže.  Stále byl na svých nohou nejistý a já ho lehce přidržoval dokud se nedostal k jeho matce.

Chytla ho a zvedla do náruče, usmívala se na něho a vypadala naprosto bez chybně. Správná matka a především milující. Vtiskla mu pusinku na líčko a předala ho mé matce, která toužila držet malé dítě v náručí. Prý jí to chybělo.