Lucky you found me.

1

Zdravím:) Píšu novou povídku  Lucky you found me. Doufám, že se zalíbí jako Bad Life nebo jako Diary a famous star :)) 

Prosím Comment + Vote (?) :)

Dia Xx

_____________________________

Moje jméno je Christine Grace Davies. Prostřední jméno jsem dostala podle Grace Kelly, kterou mamka zbožňovala. Nikdo mi neřekne jinak než Chris. Akorát ona na mě občas volá Grace, nevadí mi to.

Je mi 19 let a chodím na právnickou univerzitu. Ve volném čase jsme se zamilovala do atletiky. Už od svých osmi let ji dělám a baví mě stále. Je to taková zdravá droga. I jí vděčím za svou postavu. Mám dlouhé lehce vlnité hnědé vlasy, šedomodré oči, měřím 170 cm.

Žiji na okraji Západního Londýna spolu s mojí maminkou. Táta se od nás odstěhoval do Paříže před půl rokem. Při služební cestě si našel nějakou Francouzku. Neodradil ho od ní ani fakt, že mamka byla v tu dobu už několik dní těhotná.

Pro své věci si nechal poslat a od té doby jsem ho neviděla. Moje máma se snažila pracovat ve své agentuře, kde zařizují svatby a jiné oslavy, co nejdéle. Jenže před měsícem í doktor nařídil klid na lůžku a rovnou si jí nechali v nemocnici. Chodím za ní každý den a ani dnešek není výjimkou.

Ihned po škole jsem šla domů a vzala si něco jiného na sebe. Koupila jsem jí nějaké časopisy a vyjela naším šedým minicooperem do nemocnice. Auto je to sice malé, ale pro nás dvě bohatě stačí. Nemůžu se dočkat, až budeme tři. Pomalu klepu na dveře od jejího pokoje. Sdílí ho s Jay.Je to příjemná paní, která čeká dvojčátka. Prý to budou dvě holčičky.

"Dobrý den." pozdravím, když vejdu a pak už jdu obejmout mamku.

"Grace, jak si se měla. Co je nového v agentuře a ve škole?" ihned se ptá.

"Mami, víš, že nemáš myslet na práci. A prosím, říkej mi radši Chris." řeknu trochu naštvaně. Jay se začne smát.

"Ach ty děti, našemu Louisimu se taky nelíbí, když mu říkám Boo Bear." Moje máma, mimochodem jmenuje se Mia, se taky směje.

"Je to s nima strašný." Pořád vypráví o svém úžasném synovi, ale já sem chodím každý den a on se tu ještě neukázal. S mamkou se ale skamarádily okamžitě. Jay už leží v porodnici měsíc a moje mamina o týden méně. Jay zapne jako vždy rádio a všechny posloucháme a bavíme se společně.

Najednou začnou mluvit o nějaké skupině a Jay řekne: "Za chvilku zahrajou Louise a kluky." a usměje se.

"Dneska se vrátili z turné, takže slíbil, že se zastaví" vypráví. Povídá nám jednu historku za druhou.

"Jak je vidět, je to akční kluk." zasměju se po chvíli.

"Počkej, až ho uvidíš. Je to moje zlato." řekne a vytahuje nějakou knížku.

"Mrkni se, jestli chceš." a podává mi nejspíš jejich knihu. One Direction? O tom jsem už slyšela. Holky z atletiky o nich pořád mluví a tu písničku, co právě dohrála v rádiu, taky poslouchám. No, kluci vypadají hezky. Ale přece jenom, Coldplay jsou nejlepší.

"Mami, Jay, nechcete přinést něco sladkého?" zeptám se jich. Na obou je vidět, že mají různé chutě.

"Chris, můžu ti tak říkat?" zeptala se Jay. odkývala jsem na souhlas.

"Říkej mi prosím Jay." usměje se a já jí tedy začínám tykat.

"Budu tu za chvilku." mrknu na obě a jdu do pekárny naproti nemocnice. Květen je krásný měsíc a být zase venku je příjemný pocit. Koupím věnečky, šátečky, koblihy, větrníky a každé čokoládu. Večer určitě budou mít hlad. Pro sebe kupuji svoji oblíbenou zelnou placku.

O chvilku později se vracím nazpět. Ve výtahu je poměrně dost lidí. No jo, návštěvy pomalu končí. To jen já mám díky sestřenici, která dělá lékařku povoleno navštěvovat mamku, kdy chci. Vcházím do pokoje.

"Už jsem tady." křičím a ještě zavírám dveře.

"Jay, mami, pochutnáte si." směju se a pak vidím, že Jay má také návštěvu. Ihned se zvedne a usměje se. Podám Jay sladkosti a mamce taky.

"Chris, tohle je můj syn Louis." řekne Jay a já nestačím zírat.