Lucky you found me.

3

Chtěli jste po mě nový díl, tak ho tu máte!:) Doufám, že se Vám bude líbit:)

Pro další díl, aspoň 3+ Vote!:)

Comment+ Vote(?) :) Dia Xx

______________

Koukali jsme na sebe a mlčeli.

"Počkej, nechceš mi říct, že jí znáš, že ne?" zbystřil Harry. Louis kývl na souhlas, že mě zná.Harry si stále vedl svůj monolog.

"Vždyť všude chodíme spolu, fanynka to očividně není, protože by po mně minimálně skočila a kde si jí vlastně potkal? Neříkej, že při cestě za Jay?" nepřestával Harry. Louis už to nevydržel.

"Myslel jsem, že se musíš učit." zasmál se na mě.

"Už jsem zvládla nejen to, ale i jednu večeři a tak si tady dávám nervy do klidu." řekla jsem mu a mrkla na něj

. "Já se na to vykašlu, Louisi, ty vždycky potkáš nějakou zábavnou holku, víš, že to vůbec neplatí?" mlel pořád Harry.

"To víš, musíš chodit na správný místa a pak si mě mohl potkat ty a ne on." řekla jsem tentokrát Harrymu. Je hrozný, jak si ten kluk "dovoluje". Uslyšela jsem známou melodii a došlo mi, že mi někdo volá. Vzala jsem si to na místě.

"Ahoj Chris, Miu právě odvezli na sál, vypadá to, že se ti brzy narodí sourozenec." řekla mi s klidem.

"Cože, už? Vždyť má termín až za měsíc. Hned tam budu." řekla jsem a ukončila hovor. Málem jsem se přizabila při zvedání se ze židle.

"Pozor." zasmál se mi Louis

. "Melisso, potřebuju odvést do porodnice. Mamka rodí." přiběhla jsem na druhou stranu barového pultu.

"Ještě nemůžu odejít." řekla Melissas omluvným výrazem.

"Děje se něco?" zeptal se mě Louis, když jsem šla směrem k východu.

"Můj sourozenec už chce ven, já jsem něco popila a moje kamarádka nemůže ještě odejít a já se potřebuju dostat do porodnice." řekla jsem mu rychle a vyšla ven před bar. Hledala jsem taxi, ale žádné tam nestálo.

"Chris, zavezu tě tam." ozval se za mnou Louis. Neváhala jsem a následovala ho do auta. Opravdu mě odvezl až před vchod nemocnice.

"Děkuju." řekla jsem a vběhla jsem dovnitř nemocnice. Na sál mě samozřejmě nepustili, popravdě jsem tam ani být nechtěla. Na chodbě jsem seděla asi hodinu a pořád nic. Dopovala jsem se kafem, abych neusnula. Jak jsem tak seděla, slyšela jsem rychlé a pravidelné dýchání. Blížila se další rodící maminka. Po chvilce zaostření na ní jsem zjistila, že je to Jay.

"Zavolej prosím Louise." řekla mi těsně předtím, než zmizela ve výtahu. Rychlým krokem jsem vešla do jejich pokoje a z Jayina mobilu jsem volala Louisovi. Nebral to, tak jsem to vytrvale zkoušela každých 5 sekund.

Konečně se ozval něčí hlas: "Tady Harry, Jay, potřebuješ něco?" zeptal se. 'Harry, už zase, doufám, že když zjistí, že nejsem Jay, nebude se chtít vybavovat.'

"Potřebuju naléhavě mluvit s Louisem." řekla jsem.

"Ale to není Jay, že ne." ptal se.

"Zavolej mi Louise!!" křikla jsem na něj. Slyšela jsem, jak ho volá. Asi spolu nebyli v jedné místnosti, protože to by tak nekřičel.

"Ano, co se stalo." řekl udýchaně Louis.

"Jay začíná rodit. Chtěla, abych tě zavolala a máš přijet." řekla jsem mu. Na nic nečekal a jeho reakce byla podobná té mé večer. Pořád jsem čekala, kdy uslyším dětský pláč. Místo toho přiběhl Louis a s ním i Harry.

"Je něco nového?" zeptal se Louis, když si sedl.

"Nic." odpověděla jsem a sedla si na protější lavici. Harrymuto nedalo a znovu začal mluvit. Ten kluk chvilku nevydrží být zticha.

"Tady jste se potkali, už je mi to jasný."

"Dáte si někdo kafe?" zeptala jsem se jich. Jeden z důvodů byl ten, že jsem něco potřebovala proti spánku a druhý byl ten, že Harry byl pěkný kluk, ale takovýho drzouna jsem dlouho nepotkala.

"Já si dám" řekl Louis. Odešla jsem tedy k automatu. Cestou jsem potkala Claire (sestřenice lékařka).

"Chris, potřebuju s tebou mluvit." řekla mi. Vzala mě k ní na pokoj a rozmluvila se.

"Tvoje máma bude potřebovat pár dní klid. Převezeme jí na jiný pokoj, než leží Jay. Porod úplně nezvládla, protože ke konci omdlela. Naštěstí se jí nic ani tvému bratrovi nestalo. Prostě jen potřebuje odpočinek a žádné návštěvy nejméně 2 dny." Pochopila jsem jí.

"Ale budou oba zdraví, že jo?" musela jsem se zeptat. Ujistila mě, že ano. Odešla jsem pro kafe a pak nazpět ke klukům. Ti už slavili.

"Mám dvě sestřičky." skákal Louis a objímal Harryho a následně i mě.

"To je skvělé." plácala jsem ho po zádech.

"Christine Daviesová?" zeptal se lékař i mě.

"Máte bratra." řekl. Poděkovala jsem mu a oba dva jsme nahlásili jména sourozenců. Tak jsme se domluvili.

"Daisy a Phoebe Tomlinsonovi." řekl pyšně Louis. Jméno, které jsem vybrala já, bylo krátké. Na druhá jména svých dětí je expert moje mamka. Jen jsem se modlila, aby se nejmenoval Rainier(podle manžela Grace Kelly). Naštěstí ne. Ian Nicolas Davies, řekla jsem. Poté nám ještě oznámil, kdy je můžeme vidět.

Nařídil nám, ať se jdeme domů vyspat. Uposlechli jsme ho a vyrazili domů. Louis a Harry byli tak hodní a zavezli mě domů. Seděli jsme všichni vzadu a jejich řidič jel tam, kam jsem mu řekla. Před výstupem z auta jsem se s nimi rozloučila. Louis se natahoval, že mě obejme.

Vyhověla jsem mu a také ho objala. Mezi námi bylo divné napětí a takové příjemné chvění.

"Dobrou noc." řekla jsem oběma a vystoupila. Proběhl mnou mráz a já se jen usmála. Něco se stalo a museli jsme to cítit oba dva. Ale co?....