Vybraná pro draka... ✔️

18.kapitola

Hodiny utichli a zvláštně ztichlo i okolí a za nedlouho jsem zjistila proč sice už byla tma, ale k nebi se vznesl drak opět kroužil a vznášel se byl to ten krásný, upírala jsem k němu zrak a záviděla jsem mu tu jedinou věc, kterou měl a já ne.... svobodu.

Pak se k němu přidali i ostatní draci, ale hned i s ním zmizely. Pak už jsem se posadila na postel a doufala jsem, že svou knihu od krále nepřečetu moc rychle jenže než jsem jí dočetla tak jsem usnula.

,, Vstávejte vaše Výsosti." tenhle hlas jsem neznala a tak jsem rychle otevřela oči. Stála tam nějaká žena s drdolem a brýlemi.,, Kdo jste?!" vyjekla jsem.,, Jsem vaše učitelka etikety tady se učíte, každá zvlášť.".,, Co proč? a kde jsou mé komorné."
,, Tady jsme. " příběhly ke mě.

Převlékla jsem se a zavolala jsem zpět tu ženu.,, Jmenuji se Alice budu vás učit etiketu a historii dnes vám také ukáži palác."procházeli jsme chodbami. Pořád něco povídala ukazovala rukama. Už jsem věděla kde je pracovna krále, pokoje královské rodiny, jídelna, hlavní sál a blablabla. Skoro vůbec jsem jí neposlouchala. Až když zmínila knihovnu.,, Tahle knihovna vám, ale není z přístupněna. Takže pokračujem.",,Počkat proč nemůžeme do knihovny?"  zastavila jsem se v chůzi a donutila tím zastavit i jí.,, Je to příkaz krále chce, aby jste četli jen odbornou literaturu. Takže máte volný vstup do malé knihovny ve, které najdete díla určená k výuce." dala se zas do kroku a vyprávěla dál o historii a všem možném.

Můj zrak ovšem utíkal k oknům vedoucím do provoněné zahrady. Došli jsme před mojí komnatu a bylo mi oznámeno, že dnes výuka už nebude. Když jsem se jí zeptala co mám dělat řekla mi naprosto bez zájmu.,, Dělejte si co chcete mě to nezajímá také vám mám říct, že kdykoliv může přijít princ a pozvat vás na seznamovací schůzku." pak se otočila na podpadku a odešla pryč. Ani jsem nestačila vejít do pokoje, když mi někdo řekl.

,, Vaše Vysosti." jedním pohybem jsem trhla hlavou směrem odkud šel hlas. Běžel ke mě nějaký vysoký vyzáblý muž s vlasy lehce prošedivělými po stranách.,, Ano?" otázala jsem se.,, Dobré ráno jsem Harlem a musím vás seznámit s pravidly paláce." celý udýchaný se zastavil předemnou a ztěžka oddechoval.,, Dobře tak pojďte dál a můžete mi všechno říct."

Sedíme v pokoji a on položí na stůl štos papíru.,, Tohle musíme projít."
Tak základní pravidla.,, Nesmíte opustit zdi paláce, po setmění vycházet na zahradu nebo chodit do velké knihovny bez dovolení krále nebo jiného člena královské rodiny. Také se snažte být dochvilná na to si král potrpí a tohle je nejdůležitější. Nesmíte mít románek s nikým jiným než s princem. Pokud by jste něco takového udělala poslali by jsme vás do vyhnanství. A poslední věc to je spíš taková rada neodmítejte prince je pak velmi nepříjemný na všechny okolo."

,, Tak fajn je to vše?" neměla jsem na něj už náladu.,,Ano je to vše." postavila jsem se a řekla jsem.,, Tak můžete už jít." zvedl se uklonil a odešel. Na stole zůstala jeho tužka už se pro ni nevrátil.,,Je tu tolik pravidel cítím se jako v kleci nebaví mě to jsem naštvaná na Sebastiena a....." vzala jsem jeho tužku a hodila ji proti zdi. Najednou jsem ucítila jako by se mi stáhl ještě víc korzet šatů. Nemohla jsem se nadechnout a pak tma.

Vzbudila jsem se na své posteli s uvolněným korzetem.,, Sam? Agnes?"  přiběhli k mé posteli.,, Chci aby jste mi nechali ušít nebo mi samy ušili krátké šaty z jakékoliv látky." podívali se na sebe a pak na mě.,, Nesmíte nosit..... " mě je to jedno prostě to udělejte."

Po svém výlevu na lidi kolem sebe jsem se uklidnila s posledními stránkami své knihy. Pak jsem vytáhla kresbu svých rodičů. Byla malinká a jen na papíře, ale aspoň tak jsem je mohla mít na blízku. Bylo toho na mě moc. Sam mi přinesla šaty v rekordním čase se slovy, nemám tušení jak je dokázal tak rychle sehnat. Pak zase odešla.

Oblékla jsem si je a byla jsem spokojená. Přes sebe jsem si hodila svůj tmavý plášť a šla jsem do zahrady. Tam jsem si sedla do trávy a z květin co rostly v trávě jsem si pletla věneček když se zamnou ozval zvučný mužský hlas leknnutím jsem se postavila a pomalu otočila. Stál tam zachmuřený král a prohlížel si mě od hlavy až k mým bosím nohám.

,, Myslím si, že právě porušuje nejméně dvě pravidla tohoto paláce!" křikl. Sklopila jsem zrak ke svým nohám a doufala jsem, že odejde. Ale udělal pravý opak přišel až ke mě a pomalu mě obešel. Pak se zastavil předemnou.,, No abych byl upřímný nevím proč Frederick vybral vás, ale teď jste tady takže budete dělat co vám říkám.,, Chci aby jste se šla vhodně obléct a obout a víckrát vás nechci vidět takto oblečenou." Jeho hlas byl zvučný a drsný.

,, Otče! Co se děje?" křikl mě známý hlas otočili jsme se za Sebastienem. Když k nám došel prohlédl si mě a usmál se.,, Tato dívka je nevhodně oblečená.",, Ty šaty jsem jí dal já chtěl jsem, aby se cítila pohodlně." bránil mě Sebastien.,, Tak jí vysvětli pravidla a pak ti vysvětlím pravidla já." Sebastien se jen tak nedal.,,Uděláme dohodu bude moct nosit krátké šaty pokud tu nebude nějaká slavnost událost nebo něco podobného."
,, Když to schválím víš co tě čeká?" Sebastien sklonil hlavu.,, Ano otče.",, Ať je tedy po tvém." pak se na mě naposled podíval a odešel.

Podívala jsem se na Sebastiena a ten se usmál.,, Co tě čeká?",, To nech být na tom nezáleží jsi spokojená?"zněl naštvaně, ale snažil se to maskovat nuceným úsměvem.,, Asi ano, ale co se ti stane?",, Prosím neřeš to ano?" po tomhle se otočil a odešel bez jediného slova. Chtěla jsem jít za ním, ale nevěděla jsem co bych mu řekla.

Jdu na oběd v normálně dlouhých šatech a zjeví se předemnou vysmátá Sandra s Monikou.,, Ahoj jak se vede?" zeptala se Sandra a odpojila se od Moniky.,, Já ani nevím je to tady jako ve vězení." Sandra na mě překvapeně koukala.,, Tebe ještě Sebastien nevzal na schůzku?" řekla dost nahlas takže to slyšela i nedaleko stojící Monika.,, Asi si uvědomil, že pro něj není dost dobrá. Schůzka s ním byla dokonalá dostala jsem bílou růži s pozvankou kam mám jít a ten zbytek si nechám pro sebe." pak zvedla nos nahoru a odešla...