Vybraná pro draka... ✔️

23.kapitola

Další den a já už dočetla poslední kapitoly ve své knize. Neměla jsem co dělat tak jsem svůj čas zaplnila kreslením a procházkou v zahradě.

Vydala do malé knihovny jenže tam kromě historie a etikety nebylo nic. Žádná z těch knih mě nezaujala. Nakonec mě napadlo zkusit velkou knihovnu vyběhla jsem schody a díky mojí paměti jsem trefila ke knihovně bohužel mě stráže dost hrubě odmítli pustit. Takže jsem to nakonec vzdala. Už jsem se otočila a vykročila pryč, když se zamnou dveře otevřeli.

Rychle jsem se otočila a uviděla jsem prince Thomase se Sandrou svírala v ruce knihu a usmívala se na prince. Rychle jsem se uklonila.,, Dobrý den princezno co vy tady?" podívala jsem se na Sandru s prosbou v očích. Ona něco princi poseptala a on se na ní usmál.,, Vy také milujete knihy to je hezké. Chápu, že se vám v malé knihovně moc ta literatura nelíbí."
,, Je poněkud nudná s prominutím mám radši jiné žánry." usmála jsem se a všimla jsem si, že si mě princ prohlíží.,, Chápu tak pro dnešek můžete navštívit tuhle knihovnu a jakoukoli knihu si můžete půjčit."

Byla jsem opravdu ráda potrebovala jsem nějakou knihu, kterou bych četla.
,, Děkuji. Jsem vám neskutečně vděčná." uklonila jsem se a vešla jsem dovnitř. Knihovna byla obrovská ne nadarmo se jí říká velká. Byla dvoupatrová plná knih až po strop. Našla jsem oddělení s legendami a smýšlenými příběhy a přejížděla jsem po hřbeteh knih sem a tam několikrát za sebou až na po třetí jsem se zastavila u knihy s názvem Dračí srdce.

Měla stejný název jako legenda, kterou mi vyprávěla maminka. Proto jsem si jí vzala a zamířila jsem do své komnaty. Když jsem se k ní přibližovala předcházela před ní Sandra. Když si mě všimla radostně tleskla a spěchala ke mě.,, Stalo se něco?" zeptala jsem se jí vyděšeně když ke mě došla.

,, Ne neboj jen si s tebou potřebuju promluvit v soukromí."táhla mě do komnaty a zabouchla za námi. Pak se posadila na postel a počkala až se posadím k ní. Usmála jsem se, když jsem si všimla, že rovná své dlouhé šaty, protože já měla šaty krátké nemusela jsem je řešit.

,, Tak povídej." pobídla jsem jí k hovoru.,, No asi mám problém. Zamilovala jsem se do prince." nechápavě jsem na ní koukala.,, Ale vždyť to je dobré ne, kvůli tomu tu jsi." zakroutila hlavou a polkla.,, Já myslím prince Thomase." jen jsem se pousmála, protože už dřív mi něco říkalo, že to tak bude.,, To je hezké a víš co?" naklonila hlavu mírně na stranu.,, Co?",, Promluv si o tom se Sebastienem určitě to pochopí a nebude vám bránit být spolu."

,, Myslíš? Já se bojím přece jen je to porušení pravidel." začala jsem se smát.,, Ne to není, v těch rádoby pravidlech je, že nesmíš mít románek s nikým jiným než s princem. Není tam přesně napsáno s jakým princem a Thomas je stejně starý jako Sebastien. Jen se narodil o chvíli později.",, Máš pravdu vypískla radostně Sandra a objala mě."

,, A co ty a Sebastien?" zeptala se, když se dotáhla.,, Sandro já....když jsem s ním je to dokonalé pokaždé mě něčím překvapí a, když mě políbí tak jsem v sedmém nebi." rozplývala jsem se.,, On tě políbil?" až po její otázce jsem si uvědomila, že jsem nic neměla říkat. Slíbila jsem mu to.,,Ano." bála jsem se její reakce, ale ona mě objala a pošeptala mi.,, Moc ti to přeji zasloužíš si ho mnohem víc než Monika."

Oddychla jsem si, když to vzala takhle usmála jsem se na ní a dál jsem myslela na Sebastiena.,, Tak já už půjdu a nechám tě si číst." spiklenecky na mě mrkla a já se zasmála.

Po obědě jsem se posadila na balkón a začala jsem číst. Knížka byla vyprávěná dost podobně jako mi to vyprávěla maminka. Byli tam krásné ilustrace a celý příběh byl podrobnější. Dokonce tam byla i jména vtipné bylo, že se oba jmenovali stejně jako moji rodiče.... Dostala jsem se ke kapitole kde se tajně vzali a byla tam konečně ilustrace jak vypadali a málem to semnou seklo. Na obrázku byli moji rodiče. Vyndala jsem svuj obrázek s rodiči a zjistila jsem, že je to ten samý.

Takže to znamená, že můj otec byl drak a má máma si ho vzala tajně a díky tomu je vyhnali. A jestliže byl můj otec dračí princ tak já jsem byla princezna už před tím než jsem byla vybraná. To znamená, že jsem dračí princezna. Rychle jsem se vydala do malé knihovny, protože jsem potřebovala něco zjistit.

Vtrhla jsem do knihovny a hledala jsem jednu určitou knihu. Když jsem jí našla utvrdila jsem se v tom, že jsem docela zvláštní úkaz v dračí historii, protože se ještě nestalo aby se někomu z královskou krví narodila dcera. A také v ten rok kdy se moji rodiče vzali fungovala už třetí generaci dohoda o udržení míru. Mému otci byli poslány tři dívky, ale ani jedna z nich nebyla má máma to znamenalo, že jim nechtěli svadbu dovolit proto se vzali tajně.

Seděla jsem v křesle v knihovně obložená knihami ve, kterých jem hledala další informace. Už mi pomalu padali oči až nakonec jsem usla úplně.

Vzbudila jsem se ve své komnatě uprostřed noci neměla jsem tušení, jak jsem se sem dostala pamatovala jsem si knihovnu, ale nic víc. Otočila jsem se na bok, že budu spát dál, ale nemohla jsem už usnout ještě dlouhou chvíli jsem se tam převalovala než jsem přehodila nohy přes okraj postele a vstala. Měla jsem na sobě stále šaty. Nejspíš tu nebyli ani Sam a Agnes.

Chtěla jsem se vrátit do knihovny. Vyklouzla jsem z komnaty a došla jsem až ke knihovně ze, které byli slyšet mužské hlasy. Opatrně jsem nakoukla do vnitř škvírkou pootevřených dveří byli tam dva královy rádci a prohlíželi si knihy, které jsem tam nechala otevřené. Nechápala jsem proč je to tak zajímá až do chvíle než si zase začali povídat. Jeden byl starší s nějakým kloboukem na hlavě a druhý byl asi stejně starý jako on s bílími vlasy.

Ten s kloboukem:,, Myslíte si, že na to přišla? Myslíte, že ví, že je právoplatnou nástupkyní na trůn?"

Ten s bílými vlasy:,,Myslím, že ne. Podle toho co tu vidím přišla jen na to, že její otec byl zrádce a, že je divná, protože podle těhle knih se nikdy nenarodila dračí princezna což je blbost nebýt nás tak minimálně jedna dívka byla ale my se jí šikovně zbavili. Náš rod musí být čistý a silný ženy v pokrevní linii by znamenaly smrt a zkázu." dělal velká gesta rukama a zvedal pěst na důraz svých slov.

V klobouku:,, Máte pravdu, ale stejně to musíme oznámit králi aby věděl koho tu máme. Nesmíme dovolit aby si jí princ vzal, protože pak by to vyšlo všechno najevo. A naše práce by byla k ničemu."

Víc už jsem slyšet nepotřebovala teď jsem si byla jistá, že to musím Sebastienovi říct i  když nevím co semnou udělá nebo jak zareaguje. Zítra se vrátí a já mu to musím říct.