Vybraná pro draka... ✔️

36.kapitola

Už po třetí mi tak moc ublížil hraje si semnou jako z nějakou bezcennou hračkou. Nejprve mi vyzná lásku požádá mě o ruku a pak se líbá s Monikou. Nevím co si o něm mám myslet miluju ho, to ano, ale nevím jestli mu budu schopná někdy pořádně věřit. Někdo zaklepal a aniž bych odpověděla otevřeli se dveře. Podívala jsem se k nim a viděla jsem dva strážné, kteří popírali Sebastiena.

Jeden řekl.,, Přišel král v jeho přítomnosti by jste se měla postavit. " překvapeně a naštvaně jsem se na něj podívala. Hned potom jsem přeskočila pohledem na Sebastiena. Ten se zamračil na strážného a poručil mu aby se omluvil a nechal nás tu osamotě. Sebastien se po jejich odchodu opíral o stůl a díval se smutně na mě.

,, Co tady děláš neměl bys ležet a poslouchat Moničiny úžasné vtipy a vychutnávat si její polibky?! " okamžitě jsem na něj vyjela.,, Thálie mrzí mě to nechtěl jsem.... ona mě políbila chtěla tě jen naštvat a já si nevšiml, že tam stojíš. Jsem hlupák mrzí mě to."
Můj pohled stále patřil oknu. Neotočila jsem se na něj, ale i přesto jsem věděla, že na mě kouká.,, Vždycky tě všechno mrzí jsem ti vděčná, že jsi mi zachránil život, ale jak ti mám věřit, když už jsi mě tolikrát zklamal? Řekni mi jak?" zlomil se mi hlas a po tváři mi stekla další slza shlédla jsem zpět na prsten který jsem držela v ruce.

,, Vím, že jsem tě zklamal a chápu, že už mi nechceš věřit jen mi věř v tom, že jsem ti nikdy nechtěl ničím ublížit, protože kdybych ti ublížil, ublížil bych i sobě jsi pro mě moc důležitá a už v den kdy jsi mi spadla do náruče jsem věděl, že ty musíš být mou královnou."
Jeho hlas zněl zlomeně a smutně, ale já odmítala být zase ta naivní, která mu vše odpustí.,, Musím si znovu rozmyslet jestli tvou nabídku neodmítu." Řekl jsem nakonec chladným hlasem.

,, Chápu to a...." nedořekl to a ozvala se rána otočila jsem se k místu kde se opíral o stůl a uviděla jsem ho ležet na zemi. Položila jsem hrneka seskočila jsem z parapetu
Doběhla jsem k němu a otočila jsem ho na záda na obvazech se objevil rudý flek a já věděla, že se moc námahal. Zavolala jsem stráže aby mi sním pomohli do mé postele.

Pak jsem zavolala doktora a ten už se o něj postaral zakázal mu hnout se z postele dokud mu to nedovolí a přikázal mu aby nedělal rychlé pohyby.  Nemohl to říct samozřejmě jemu, protože byl v bezvědomí tak to řekl mě. Věděl, že mě Sebastien považuje ze svou snoubenku. Když odešel zůstali jsme tam sami. Sebastien z těžka oddechoval a já si uvědomila, že Monika je jen osoba co  se mi chce pomstít za to co můžu mít, když se Sebastiena vezmu. Jenže já nestojím o to co všechno má, nestojím o království ani o korunu stojím o něj.

Uvědomila jsem si, že mu dokážu odpustit cokoliv, protože ho nedokážu ztratit miluju ho tak moc až to bolí. Seděla jsem vedle postele na židli a pomalu mi padala hlava usla jsem s pocitem klidu a svírajíc Sebastienovu ruku.

Když jsem se probudila byla noc Sebastien se už vzbudil a hladil mě po tváři. Ucuknul, když si všiml, že na něj koukám, ale já zvedla hlavu a přitáhla jsem si jeho ruku zpět ke své tváři.,, Tohle už mi nikdy nedělej víš jaký jsem o tebe měla strach?! " zamračila jsem se a on se usmál.,, Čemu se směješ já to myslím vážně!" podívala jsem se na místo kam koukal on jeho pohled se zastavil na mé ruce. Zapomněla jsem, že jsem si na ruku nasadila ten prsten.

,,Já vím. " Řekl jen a dál se usmíval. Vlezla jsem k němu na postel.,, Měl by jsi spát je dost pozdě." řekla jsem dost nahlas.,, Ale já nejsem ve svém pokoji tady se mi bude spát divně. Udělal psí oči a já pochopila, že chce abych tu s ním zůstala.,, Však je to můj pokoj myslíš si, že tě tu nechám bez dozoru králi?" s tímhle oslovením Sebastien nepočítal byl malinko překvapený, ale pak se usmál a řekl.,, Má budoucí královno snad si nemyslíte, že bych něco provedl." řekl posměšně.,, U vás člověk nikdy neví." pak jsem si položila hlavu na jeho hruď mimo zranění a on si mě majetnicky přitáhl k sobě.,, Dobrou noc Sebastiene.",, Dobrou noc Tal." vymyslel mi přezdívku, která se mi moc líbila věděla jsem, že jsem neudělala chybu. Miluje mě a to je hlavní.

Následujících několik dní jsem trávila se Sebastienem, když mu bylo o něco lépe předčítala jsem mu a on mi naoplátku vyprávěl legrační historky, které si vymyslel. Za necelý týden měl nutkání jít kralovat strašně chtěl všechno už řídit, ale já ho nenechala. Doktor semnou sohlasil, když jsem tvrdila, že to chce ještě aspoň pár dní.

O těch pár dní později přesněji o dva a půl dne později už seděl za stolem v pracovně a zařizoval pohřeb. Korunovace nebyl už tak moc třeba, když král zemřel automaticky se stal králem Sebastien. Hned co měl zařízený pohřeb už chtěl řešit další věci. To jsem mu, ale nedovolila. Musel ještě odpočívat alespoň ty dva dny do pohřbu.Chvili protestoval, ale nakonec jsem mu domluvila.

Podnikli jsme procházku v zahradě a noční návštěvu kuchyně. A pak taky jeden výslech jednoho z chycených vyhnanců. Dozvěděli jsme se, že v paláci byl nebo je špeh, ale nechtěl prozradit kdo. Díky němu měli všechny informace, které potřebovali a hlavně tu, že Sebastien je zamilovaný do mě. Šli jsme do jeho komnaty, když jsem se zastavila. Sebastien se zastavil a s nadzvednutým obočím se na mě podíval.

,, Děje se něco? " pokročila jsem rameny.,, Já nevím mám strach zajímá mě kdo je ten špeh doufám, že už nikomu neublíží." Sebasien dvěma kroky došel zpět ke mě a podíval se mi zblízka do očí.,, Nedovolím nikomu aby ti ublížil. " řekl to naprosto vážně a taky to, tak myslel poprvé jsem ho viděla jako krále.,, Dobře." usmála jsem se a on mi úsměv opatil.

Následující den se konal pohřeb..