Clarke&Clavier - Pro(v)dáno/Cz - 1D story

Emily - Dokonalé rande

Stojím před zrcadlem a horečně se přehrabuji v kosmetické taštičce ve snaze najít svou oblíbenou výrazně rudou rtěnku, která by dokonale doladila můj outfit. Pro dnešní večer jsem zvolila pouzdrovou sukni a vínovou halenku. Silonky jsem byla nucena při přípravě vyměnit 2 krát, poprvé jsem na nich nalezla oko a podruhé jsem si ho vyrobila při oblékání vlastním nehtem. Nakonec jsem svou snahu vzdala a spokojila se s korálovým leskem, stejně si ho při nejbližší příležitosti sním.

Ozval se domovní zvonek, "Hned jsem dole," houkla jsem do mikrofonu, zamkla a vydala se po schodech dolů. Za matným sklem vchodových dveří se rýsovala mužská silueta, zhluboka jsem se nadechla a otevřela. Stála jsem tváří v tvář "muži z pískoviště", na sobě měl dnes tmavé kalhoty a košili, jejíž barvu jsem s pokročilou hodinou nebyla schopná identifikovat. Vlasy měl dnes nedbale rozcuchané, ale takovým tím uměleckým stylem.

"Ahoj," usměje se a ladným pohybem sejme sluneční brýle, které nejsou v tuto hodinu nutné, "sluší ti to." Všimnu si, jak mě sjede jedním rychlým pohybem.

"Ahoj, tobě taky," řeknu a už se cpu k němu do auta, protože mi galantně otevře dveře.

Místo, které navštívíme, je útulná italská restaurace, což se mi hrozně líbí. Je laděna v příjemných zemitých tónech, line se zde typicky jižanská hudba a jídelníček je přesně stvořen pro někoho, jako jsem já. Při objednávce vesele zabodnu svůj prst na lasagne a jako zákusek si objednám čokoládový dort.

Netušila jsem, jaký může být Niall příjemný společník, milý a galantní. Chvíli jsem litovala, že jsem si nevzala voděodolnou řasenku, protože při některých jeho hláškách a průpovídkách jsem doslova brečela smíchy, zachránil mě ubrousek. Celá večeře byla skvělá, jak jídlo, tak i jeho přítomnost.

Po tak dobrém jídle jsme se rozhodli, že auto necháme před restaurací a půjdeme se ještě projít, byl příjemný večer. Po pár krocích mě Niall chytil za ruku, trochu jsem sebou cukla, ale povzbudivě na něj pohlédla. Bral to jako dobré znamení a jeho sevření se stalo jistějším. Cestou jsem mu vyprávěla o své práci, přece jen i v právnické sféře se stane občas něco zajímavého nebo vtipného.

"Tak dobrou noc, byla to skvělá večeře," řeknu, když se loučíme u dveří.

"Taky jsem se skvěle bavil Emily." Přesto se zdá, že ve vzduchu visí jakási nevyřčená otázka nebo možná i něco jiného. Niall se ke mně nakloní a lehce mě políbí, v tu chvíli mi hlavou proletí spousta myšlenek, je zajímavé, že některé z nich se týkají Liama. Rychle podobné úvahy zaženu a sama se vložím do polibku, musím uznat, že Niall umí nejen psát, ale i líbat. Když se od sebe odlepíme, je mezi námi zvláštní napětí.

"Dobrou Nialle."

"Dobrou Emily." Zdálo se, že možná čekal, že ho pozvu dál, ale to si mohl v tuto chvíli opravdu jen přát, není kam spěchat.