Clarke&Clavier - Pro(v)dáno/Cz - 1D story

Emily - Zakopeme válečnou lopatičku

Procházím se po podiu a usmívám se na všechny strany podle instrukcí, připadám si divně. Dělám to jen proto, že je to na charitu. Jinak bych je poslala do tmy... všechny.

V sále je tma, do očí mi svítí světla, takže nemám šanci vidět skupinu mužů, co se na nás všech pasou pohledem. Naštěstí obě s Michelle zvládneme přehlídku bez zakopnutí a jsme obě rády, když si můžeme konečně sednout zase ke stolu.

„Promiňte, ale nešla byste si zatančit? Myslím, že je čas zakopat válečnou lopatičku,“ ozve se za mnou.

„Pan Horan, to je překvapení. No proč ne.“ Odvede mě na parket, abychom se mohli společně pohupovat v rytmu waltzu.

„Překvapuje mě, že tu jste. Myslela jsem, že sportovní reportéři mají lepší věci na práci.“

„Jsme právě tam, kde je nás potřeba. Navíc, když je rodinný příslušník členem výboru, je to povinnost. A říkejte mi Nialle, takhle si připadám jako padesátník.“

„Dobře, Nialle.“ Uchechtnu se.

„Vážně mě mrzí, jak jsme začali, normálně muffiny nekradu, ale strašně jsem pospíchal.“

„Chápu, ale stejně, muffiny miluju a ty jsi mi ukradl ten poslední,“ zasměju se.

„A navíc jsem byl dost nepříjemný. Můžu tě v rámci omluvy a zlepšení pracovních vztahů pozvat na skleničku?“ Protože hudba dohraje, vyčkávavě se na mě zadívá. Koneckonců proč by ne, je docela roztomilý, obzvlášť, kdy se snaží být milý a slušný.

„Proč ne,“ přikývnu. Usměje se na mě a společně se vydáme k baru.

Nakonec překvapivě zjišťuju, že je to velice zábavný společník. No možná za to může alkohol, ale docela dobře si rozumíme.

***

„To byl ten trouba s pískovištěm? Proč mu tak vlastně říkáš?“ zamrká Michelle pobaveně, když se za 2 hodiny sejdeme u stolu. Osvětlím jí tedy podstatu jeho přezdívky. Dobře se pobaví.

„Tušíš, kdo je vítězem dražby?“ zeptá se najednou.

„Bohužel. To zjistíme až v pátek. Poradíš si tu beze mě? Budu muset jít domů, je pozdě a ráno mám práci, pozítří je ten soud a nechci nic ponechat náhodě.“

„Líbí se ti ten Niall?“ zeptá se najednou.

„Celkem jo, ale pořád je to klient.“

„Ems?“ řekne po chvíli zamyšleně.

Otočím se: „Jo?“

„Opravdu je Harry takový, no, jak jsi ho popisovala?“

„Rozhodně si na něj dej pozor, nechci, aby ti ublížil,“ nakrčím obočí.

„Nepřijde mi tak.“

„Myslíš jako holkař? Ale je, zlato. Jenom když mu o někoho jde, tak se změní, na chvíli. Pak se vrátí do starých kolejí. Je v pohodě, když s ním máš přátelský vztah, není to kluk na chození. Lituju každou, co se do něj zamiluje.“

Michelle se nakonec rozhodne odejít také a o Harrym se za celou dobu už nezmíní.