Clarke&Clavier - Pro(v)dáno/Cz - 1D story

Emily - Takže rande

Vstávání do práce je trochu složitější, vzhledem k pozdnímu návratu, ale díky mé silné vůli se mi podaří dostat do kanceláře včas. Harry tu není a podle toho, co jsem slyšela, dneska ani nedorazí. Zřejmě to včera trochu přehnal. Michelle se tváří, jako by vůbec nespala.

„Bodlo by mi silný kafe,“ zívne.

„To mi povídej, už žádné akce uprostřed týdne.“ Rozhodneme se nepít kávu z automatu, ale rovnou si zajdeme na vanilkové latté do Starbucks, a protože jsme nestihly snídaní, dáme si i koláč.

„Nejradši bych se tam už dneska nevracela, vadí mi ty pohledy,“ začne Michelle.

„To je jasný, ale nemůžeš je nechat, aby ty ženský řídily tvůj život.“

„Vím, ale mám toho dost. Je hrozný, jak se to všechno pokazilo.“  V tu chvíli mi zazvoní telefon, volajícím je Liam.

„Ems, něco bych od tebe potřeboval,“ oznámí mi hned po pozdravu.

„A co by to mělo být?“

„Chci představit Tracy matce, ale znáš mojí matku, pořád vidí tebe jako jedinou ženu po mém boku. Myslíš, že bys mohla jít taky a pokusit se Tracy nějak usnadnit ten výslech, co jí čeká?“

„Karen by měla pochopit, že důležitější je, jak to vidíš ty, ale přeci tě v tom nenechám, takže kdy?“ zasměju se.

„V pátek, v 8 u nás doma.“

„Budu tam, mimochodem, kdy mi uvaříš tu večeři, co jsem vyhrála?“ zeptám se ještě.

„Třeba zítra?“

„Zítra se to hodí. V 8?“

„V 8. Budeš koukat, jak jsem se zlepšil.“

„To doufám, posledně málem přijeli hasiči,“ zasměju se.

„Ale to bylo před 5 rokama,“ brání se.

„Dobře. Tak tedy zítra,“ rozloučím se a přesunu svou pozornost zpět k Michelle.

„Liam?“ zeptám se Michelle.

„No jo, potřebuje pomoct, Karen pozná Tracy.“

„A co s večeří?“

„O víkendu jsem ji vyhrála, šlo o sázku kvůli dešti.“

„Je fajn, že se vrátil, že?“

„To je,“ přikývnu.

„Pořád máte skvělý vztah, takový přátelský,“ řekne, ale jako by se na něco chtěla zeptat.

„Jestli se chceš na něco zeptat, klidně to udělej,“ pobídnu ji.

„Nikdy tě nenapadlo, jaké by to bylo, být s ním zasnoubená místo Tracy?“

„Nepřemýšlela jsem o tom, teda jasně, víš, že jsem ho brala jinak než jako kámoše, asi tak před 7 lety, ale nechtěla jsem to vytahovat, vzhledem k tomu, že jsme si sami řekli, že budeme vždycky jenom přátelé,“ řeknu po chvíli.

„A Niall? Dala bys mu šanci?“

„Asi ano, líbí se mi.“

„Myslím, že ty jemu taky, brzo tě někam pozve, řekla bych.“

„Tak snad máš pravdu.“ Naše přestávka skončila a tak se radši vydáme zpátky do kanceláře. Na recepci na mě čeká Niall.

„Ahoj, vypadáš mnohem líp než Harry, ani dneska nepřišel do práce,“ řeknu mu. Michelle se vrátí s významným pomrkáváním do kanceláře.

„To věřím, docela to včera rozjel. Ale proč jsem tady, nechtěla bys zajít na večeři?“

„Pracovní?“

„Ne, pracovní ne,“ zasměje se.

„Takže na rande?“

„Pokud budeš souhlasit,“ přikývne.

„Budu.“

„Tak tedy v sobotu v 8 tě vyzvednu.“

„V sobotu je to fajn.“ Vracím se do kanceláře s úsměvem na tváři.