The Crawfords family✔️

2.

CARMEN

Hledíc na fialové pronikající šaty jsem přemýšlela jak se z tohoto problému vykroutím.

Nesnášela jsem mafiánské akce při, kterých bylo všechno Jen hrané divadélko. Musela jsem být vždy vhodně obléknutá. Abych odhalila ženskost v mých žilách, přikazovala matka.

S otcem po část let byli jako jedna velká a pevná ruka. Otec si jí po čase začal opravdu cenit stejně Tak, jako ona jeho.

Aideen byl syn, byl to chlap. Vždy měl navrh u otce, každý otci kdysi gratuloval, když matka čekala první dítě a to chlapce. Ale co já a Sydney?

****                                  ****

Matka doupravila mé blonďaté vlasy, které byly dnes velmi nepoddajné.

,,Sluší ti to." Pousmála se. Odstoupila jsem od ní a pohlédla do čistého zrcadla. Vypadala jsem jako sladká holčička, což nebylo zrovna nejlepší.

V hlavní hale se mě chytl můj bodyguard Damon. 

Společně jsme nastoupili do černého vozu značky mercedes a nechali se odvézt na určené místo, kde se bude odehrávat ta příšerná šaráda.

Byly to zásnuby mé sestřenice Barbary, která byla jen o rok starší než jsem byla já. 

U hlavních dveří nás přivítali Barbary rodiče, Damon společně s Ramonem zůstali v temných rozíh onoho obývacího pokoje  a sledovali co se zde odehrává.

Můj otec, Barbary snoubenec, strýc a dokonce i Aideen se odebrali s pár vlinými lidmi do velké strýcové kanceláře, aby doprobrali důležité obchody.

Posadila jsem své tělo do kožené sedačky s jemným červeným potahem vedle mé sestřenice.

Její pleť nabrala jasně bílou barvu a rty se jí chvěly.

Nahodila jsem svou sofistikovanou a falešnou masku, kterou zakrývám své emoce a pocity. Věřím, že tímto chováním činím svému otci velikou radost. Sám nakazuje, abychom ve společnosti dobře vypadali Dobře, ale tajemně.  Má nás rád, tedy jak obvykle u snídaně říkaval:  "mám Vás rád moc, ale mafie je na prvním místě." Tyto slova byla vždy bodavá a velmi bolestivá. Jenže po čase se i bolest naučíte skrývat před světem.

Lítostivíma očima, které mohla vidět pouze Barbara jsem se na ní podívala a pravila: ,,Gratuluji k zásnubám." Byla jsem slušná, přesně tak jak to mělo být,  ,,Děkuji." Odpověděla mi s falešným úsměvem, který byl jasně prokouknutelný.

Musela se tvářit jako šťastná nevěsta, jinak by to její matka nezvládla.

****                            ****

O

tec vylezl z kanceláře a přiložil matce dlaň na záda: ,,Půjdeme." Řekl klidně. Také nesměl dát na jevo své emoce. To mohl zřídka doma na nás na děti a nebo na matku.

Ramon se odhoupl na nohy a mířil za Sydney.

Damon se stáhl opět za můj stín a já musela odejít sama. Nesnášela jsem to.

Rozloučila jsem se a chystala se opustit mahagónové dveře, když jsem v tom ucítila silný náraz a spadla jsem na zem.

Promnula jsem si své zápěstí. Damon přispěchal s rukou na své zbrani.

,,Omlouvám se." Zopakovala jsem vysokému muži v černém elegantním obleku a vyhoupla se na nohy.

Muž odfrkl arogantně a obešel mě přímo dovnitř.

Pokroutila jsem nad mafiánským chováním hlavou a namířila si to do černého mercedesu, kde mě netrpělivě vyhlížel.