The Crawfords family✔️

8.

AIDEEN

Z povzdálí jsem pozoroval jak prchali jako krysy. Bylo to vtipné představení jejich vánočního večírku.

Věděl jsem moc dobře, že uvnitř je i má matka se setrami, ale risk byl zisk.

Můj mobil se mi rozezněl v kapse. Očekávaně jsem hovor přijmul a dychtil po veškerých informací.

,,Váš otec přežil, dva muži od nás jsou však mimo hru." Vyřkl muž do telefonu: ,,Díky Leo." Hovor jsem ukončil a mobil vložil zpět do kapsy.

Černý mercedes mého otce právě vyjel z parkoviště. Frustrovaně jsem nasedl do svého jeepu. A vyrazil za nimi.

Ty kreténi se nedovedli postarat o jednu pitomou věc. Další šance byla promarněna. Zítra má být vánoční večírek u mého otce, bylo by velkým fiaskem zaútočit i tam, mohli by to čekat. Ztáhnou se.

Měl jsem na výběr: buďto vytlačit auto z vozovky a před zraky matky a sester zabít otce a nebo počkat.

Šlápl jsem více na plyn a dojel mercedes, poté jsem ho i předjel a uviděl otcového vojáka na místě řidiče. Otec v tom autě pravděpodobně nebyl.

Zabočil jsem do nějaké ulice a zmizel z dohledu, nehodlal jsem si zabít rodinu, jen svého otce, zradil jsem ho, protože jsem začal spolupracovat s nepřátelskou mafií. Musel jsem se držet zpátky, abych nic neprozradil.

**** ****

Vjel jsem na pozemek zimního sídla, které vlastní můj otec. Zaparkoval jsem a ujistil se, že mám zbraně na svém místě.

Vystoupil jsem a namířil si to k masivním dveřím, hnědé barvy a silně zaklepal.

Otevřela mi Sydney, která měla svraštěné obočí a bílý obličej. ,,Ahoj." Věnoval jsem své sestře sofistikovaný úšklebek. Pouze přikývla a vpustila mě dovnitř.

Bylo divné, že ke mně hned nevběhla, asi si odvykla za tu dobu co jsem zde nebyl. Bylo jí už patnáct čerstvých, takže pobrala o něco více rozumu, který jí matka vtloukla do hlavy.

Obvykle Sydney byla ta hodnější, Carmen byla ďábel uvnitř, chytrost a původ jí nechyběli, hlavně výřečnost a argumentů měla jak nasnáro.

Odložil jsem svůj černý kabát a setřel pár vloček ze svých vlasů. Mezitím se připlazil ten bastard, který byl mým otcem.

Podal jsem svou ruku A grimasu nechal v úrovni lhostejné a neutrální.
Otec mě zavedl do své pracovny.

Vysvětlil mi jak se daří s jeho obchody A, že bych je co nevidět mohl převzít, také jsem se dozvěděl plán jeho akcích. Tohle by zrádcovi nikdy neřekl. Pomyslel jsem si.

,,Dále," pročistil své hrdlo: ,,potřebujeme si zajistí mír a hlavně klid co se týče New Yorku a Sicílie. " nadzvyhl jsem obočí: ,,A to Jak?" Dal mi divný pohled: ,,copak sis nevšiml jak to na nás v poslední době padá?" Zvýšil hlas. Přikývl jsem na náznak toho, že to vím. ,,Jednodušše, Drew navrhl manželský sňatek, který by byl výhodný pro jejich válku a naše obchody." No jasně, opět se zajímal jenom o sebe: ,,Jeho dcera Melody je ve stejném věku jako má Carmen, ovšem Carmen je více půvabnější než Melody." Zasmál se nechutně. ,,Melody se provdá za bosse v Sicílii a Carmen zas za bosse v New Yorku, oba dva jsou ve velení nový, takže by byla škoda je neoženit." Podepřel si svou bradu. Nehodlal jsem se vyjadřovat, protože jsem věděl, že mé vyjádření by mohlo zapříčinit maličký souboj: ,,Takže?" Nadhodil jsem ledabile a tvrdě se držel: ,,Takže se dohodnu s Jasonem McCannem, aby přijel na menší schůzku, kde mu všechno objasním." Zašklebil se zákeřně. Znal jsem Jasona z poslechů a nebyl to vhodný kandidát pro mou sestru, přál bych si, aby se vdávala z lásky a né z umanění mého otce.

Proč si ho tedy otec nevezme sám?

Opustil jsem kancelář a zamířil do svého bývalého pokoje. Mezitím se v mé hlavě klubal menší nápad.

Rozhodně proběhne zásnubní večírek na, kterém už možná Carmen nebude. Co kdybych nafingoval její smrt? A poslal jí pod svou ochranou do světa?