13.

2.9K 64 1
                                    

CARMEN

Seděla jsem na posteli u Melody v pokoji, zatímco muži z obou rodin se odebrali na venkovní terasu, aby popili víno, whiskey, bourbon a prodiskutovali obchody. Ženy stále obývali obývací pokoj a hovořili o různých skandálech.

Melody ze skříně vytáhla bílé šaty, které jsem odhadovala, že byly na její svatbu. ,,Jsou krásné." Pousmála jsem se, ale nemyslela to vážně, bylo mi jí líto.

,,Nechci si ho brát." Vzlykla, podívala jsem se na její tvář. Její oči byli zaplněné slzami, které se pomalu dostávali ven.

Nebyla jsem si jistá jak mám reagovat a nebo co bych měla udělat. Rozhodně jsem přistoupila k ní a vtáhla jí do pevného objetí. ,,Hrozně ráda bych ti pomohla." Zašeptala jsem jak jsem jí svírala. ,,Budu se muset odstěhovat na Sicílii s mužem, kterého neznám." Znovu zavzlykala. ,,Neboj." Pohladila jsem jí: ,,něco vymyslíme." Dala jsem jí nadějný úsměv, abych dodala šarm tomu, že svět není tak krutý, ale byl.

,,Měli bychom se vrátit, bylo by to nevhodné pro jeho matku." Podala jsem jí kapesníček, aby si otřela své uplakané oči. ,,No jasně. " pousmála se.

Společně jsme se vydaly dolů a byly obklopeny ženami.

*** ***

V den svatby jsem přišla do pokoje za Melody, abych se podívala jak moc jí to slušelo.

V den svatby jsem přišla do pokoje za Melody, abych se podívala jak moc jí to slušelo

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Vypadala opravdu kouzelně.

,,Jsi nádherná." Její matka mi střelila milý úsměv zatímco Melody měla výraz smutného štěněte. ,,nechám vás v klidu." Podívala se mezi mně a Sydney.

,,Je to šílené, jak rychle se to událo." Promluvila tichým, ale přesto lhostejným hlasem. ,,To jo." Pousmála jsem se a narovnala její závoj. Nedivila jsem se jejímu tónu hlasu, bojovala s tím co jí čekalo, pravděpodobně se smířila s jejím osudem. ,,Jsem smířená, každá žena z našich rodin musela příjmout svůj úděl." Otočila se za námi. ,,Vy dvě jste to nejlepší co mě za těch pár měsíců mohlo potkat, prosím slibte mi, že zůstaneme i nadále v kontaktu." Věnovala jsem jí smutný pohled: ,,ačkoliv budu součástí Sicílie. " přikývla jsem: ,,Samozřejmě, že budeme." Objaly jsme se všechny tři.

Svatba probíhala v klidu což bylo mým přáním. Tudíž žádná krev, žádné krve prolití.

Svatební hostina se nesla v tichém šepotání můžu o obchodech. Zajímalo by mě proč i na svatbu tyhle jejich blbostí vůbec tahají, o čem neustále mají chuť mluvit? Někdy mi přijdou horší než ženy.

The Crawfords family✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat