The Crawfords family✔️

39.

CARMEN

Rozestlala jsem v pokoji pro hosty mezitím co se Sydney sprchovala: ,,mohu?" Ozval se mužský hlas odedveří: ,,samozřejmně, je to tvůj byt." řekla jsem tišeji než bylo v plánu: ,,Jak dlouho se budeš na mě ještě zlobit?" Přistoupil blíže, myslel jsi, že se na něho zlobím za to, jak na mě vyjel v tom parku? Vlastně ani ne: ,,Ale já se přeci nezlobím." Otočila jsem se a své oči zabodla do těch jeho temných: ,,tím pádem jsem to špatně odhadl." šumění vody přestalo. Pousmála jsem se bez řečí: ,,raději odejdu, než mě spatří tvá sestra a poleká se." odešel.

Posadila jsem se na postel a zadívala se na své hodinky, bylo něco po desáté hodině což obvykle znamenalo, že Sophia odchází domů společně s Xanderem, tentokrát tu Xander musí zůstat pro lepší bezpečnost.

Ze soukromé koupelny vykoukla tmavě blonďatá hlava, gestikulací jsem naznačila ať jde dál, protože tu nikdo nebyl.  V okolí mužů  se stále necítila dobře, byla velmi smělá a obávala se hrůz a monster našeho světa.

Sydneyino tělo spadlo na postel, natáhla se pro deku a její tvář zaplnil pocit úlevy: ,,doma se toho děje moc, otec je velice bipolární, na matku párkrát také vyjel."  Zamračila se, pro dnešek toho bylo dost i na mou mladší sestřičku: ,,jen se klidně vyspi, promluvíme si zítra." Vtiskla jsem jí polibek na čelo a zaplula do koupelny.

*
,,Oro, dáš si kávu?" Usmála se Sophia, když jsem vešla do kuchyně: ,,Ano." Usmála jsem se. Rozhlédla jsem se po místnosti a spatřila Xandera, který něco četl na svém mobilu: ,,Xandere? Můžeme dnes ven?" Nadzvedla jsem obočí a vyčkávala jeho odpovědi: ,,Jason to ví?" Odvrátil zrak od displaye na mě, ve mě se nahromadila hořkost: ,,Samozřejmně." Tím pádem Jason koriguje můj život všemi směry. ,,Kam máte v plánu jít?" Znovu přesměroval své oči na display a palcem začal přejíždět nahoru a dolů. ,,Zatím nevím, musím se o tom promluvit s matkou a sestrou." 

Sophia mi podala hrneček skvěle vonící kávy, poděkovala jsem s vřelým úsměvem a usadila se k ostrůvku vedle Xandera: ,,Kde je vůbec Jason? Neměl tu být?"  Zahřívala jsem dlaně o hrnek: ,,Vyjímečná situace." Ujasnil mi beze zájmu, víc mi asi ani neřekne.  

Ze schodiště se ozvaly kroky, otočila jsem se po zvuku a spatřila svou sestru, měla na sobě modré džíny a dlouhé bílé tričko s rukávem.  ,,Dobré ráno." Pousmála jsem se na ní, věnovala mi lehounký úsměv: ,,Dobré ráno."  Přisedla si ke mě, hodila jsem kolem jejich ramen paži čímž jsem si jí přitáhla blíže k tělu: ,,Oh, ty jsi budoucí nevěsta Jaxona." Rozjasněně se usmála Sophia, vyděšeně jsem vyhledala Sydneyin pohled, obávala jsem se její reakce, čekala jsem nějaké krytické komentáře na jeho osobu, ale nic nepřišlo: ,,To jsem já." pousmála se a uchopila hrneček kávy, který jí právě předala Sophia, pokud tohle byla přetvářka, tak byla sakra skvělá. 

Zvedla jsem se z barové stoličky a lehce zatáhla Sydney, došoupaly jsem se do obývací místnosti, založila jsem ruce na prsou a vyčkávala co mi na to poví: ,,změnila jsi názor?" Snažila jsem se neusmát, ale přeci jenom jsem se pousmála: ,,asi jo,s Jaxonem mi bude lépe než s otcem, je to tyran a hajzl." její výraz se proměnil na zlostný: ,,Jaxon je impozantní muž, ochrání mě, sama jsi mi to říkala."  Věnovala jsem své sestře nechápavý pohled, ale s úsměvem: ,,uvidíš, že se budeš mít s ním dobře."

***

Šli jsme od přístavu k velikému vodopádu a chloubou tohoto města. Okolo nás pofukoval jemný, studený větříček. Poupravila jsem si tenkou rukavici, protože mi neseděla tak jak měla. 

,,Dnes povečeříme všichni společně." Rozjasnila se mamka: ,,Všichni?" optala se Sydney s jasnou nervózností v hlase: ,,Já, táta, sestra s manželem, ty a Jaxon." Usmála se matka na novo.