The Crawfords family✔️

28.

CARMEN

Byla jsem perfektně nalíčená, třpytivá a učesaná.
Můj účes:

Mé šaty:

Sydney měla rozpuštěna vlasy s copánkem.

Mamka měla elegantní drdol:

Má nervozita společně s adrenalinem mi stoupli do hlavy, můj žaludek se chvěl a to ani nemluvě o mých rukou.

,,Jsi krásná Carmen." Uzamkla matka pohled do toho mého v zrcadle: ,,hrozně se bojím mami."  S chvěním v hlase jsem pronesla.

Potlačovala jsem své slzy. ,,zvládneš to zlatíčko, věřím tomu." Zářivě se na mě  usmála a vtiskla mi letmí polibek na čelo: ,,mám tě ráda." Objala mě a odstoupila o kus dál. 

,,Smím si prohlédnout nevěstu?" Ozval se odedveří velice známí  hlas.

,,Aideene!" Vykřikla jsem radostně a pospíšila si k němu, ihned jsem mu vpadla kolem krku. ,,Nechám vás tu osamotě." Matka zklopila před svým synem zrak a opustila hostinský pokoj.  ,,Jsi nádherná." Usmál se. Přikývla jsem s děkovným úsměvem na tváři. ,,Syd, pojď k nám." Přivolal naší  sestru.  ,,Je opravdu škoda, že jsi tak nádhernou nevěstu bere zločinec a bezcitný vrah. " vstoupila do naší konverzace Sydney.  ,,Každá žena přijmula svůj úděl." Zklopila jsem zrak.

Na nohou jsem měla vysoké bílé lodičky, takže útěk od oltáře byl nemožný.

,,Nemluv takhle." Dotkl se mé paže bratr.  ,,je to pravda, nemohla jsem si vybrat stejně tak jako ostatní ženy." Můj tón hlasu se bořil jako ostrá dýka: ,,je to pravda, ale stále můžeme utéct." Navrhl: ,,je to zbytečné. Podívej se kolik je všude hostů a stráží." Promluvila jsem: ,,Jason si tě potřeboval pojistit." Prolomila Sydney.  Aideen přikývl.

,,Je čas." Nakoukla do dveří matka.

V ten moment se zastavil všechen čas, mé srdce vynechalo několik úderů než se vzpamatovalo. ,,Já nechci." Zaskuhrala jsem ke svým sourozencům. 

Aideen mě pevně stiskl v objetí, Sydney udělala totéž: ,,budu stát blízko tebe." Darovala mi upřímný  úsměv a na vyzvání matky zmizela z pokoje: ,,bude mi ctí dovézt tě k otci." Aideen nahodil zlověstný pohled, který se mísíl se sourozeneckou láskou. Nastavil své rámě a vyvedl mě ven z pokoje.

,,hlavně mě nenechej upadnout."  Pevněji jsem se o něho zapřela: ,,nikdy." Bylo to poslední co jsem zaslechla od svého bratra než mě předal otci.

S otcem jsem prošli do pavilonu: ,,jsi krásná dívka." Řekl otec mile. Poděkovala jsem a dále se snažila soustředit na svůj dech a chůzi.

Došli jsme do uličky, ktera byla zasypaná okvetními lístky, vzhlédla jsem a uviděla několik hostů, mezi ně patřil i můj děda, Matka, Barbara, Sydney a můj bratr. Můj pohled zabloudil k Jasonovi, který se pomalu otáčel a věnoval mi ten nejchladnější pohled na světě.

Podlomili se mi nohy, ale díky otci jsem to ustála na svých bez prohřešku.

Otec mě předal Jasonovi, jeho ruce byli obrovské a teplé, zatím co ty mé byli opakem.

Kněz začal předčítat modlitby.

A poté zazněla ta slova.

,,Já, Jason McCann si beru tebe Carmen Willards, za svou právoplatnou manželku. Budu tě ctít, milovat v chudobě i v bohatství, ochraňovat tě."  Z Jasonových slov šel spíše strach.

Zopakovala jsem tyto slova a vyměnila si s ním prstýnky.  ,,polibte nevěstu." Pronesl kněz.

Jason na nic nečekal a přitiskl se na mé rty.

Toto bylo znamení, že jsem byla jeho a teď už me neochrání ani Aideen.