The Crawfords family✔️

12.

CARMEN

Vsunula jsem se do černých džínsů a bílé blůzky s knihou v ruce jsem vyrazila dolů.

Posadila se na pohovku a nohy vyhodila na menší stoličku. Rozevřela jsem stranu na, které jsem skončila a začetla se.

,,Nevěřím tomu, že by jeden z mých můžu byl zrádce." Uslyšela jsem tichý rozhovor otce s Loganem: ,,Ale je to Tak, Musíme je najít." Rozkázal. ,,Samozřejmě, zabiju i ty, kteří ho schovávali."

Polekalo mě To, silně jsem polkla a uzavřela zas knihu. Odebrala jsem se zpět do pokoje a vyhledala svůj telefon. Vytočila jsem číslo na svého bratra a čekala než to laskavě zvedne.

,,Carmen co se děje?" Vyhrkl do telefonu po nějaké době: ,,Otec s Loganem jsou u nás doma a řešili, že je někdo krysou, zabíjí tě a i mě." Přešla jsem si volnou rukou po tváři: ,,Buď v klidu, hlavně mi to neříkej po telefonu." Pokáral mě: ,,Omlouvám se, jen se bojím." Vůbec  mi nedocházelo, že by to mohl někdo jiný slyšet: ,,Jsem v tělocvičně, zavolám kdyžtak později." Ukončil hovor.

Spadla jsem na svou postel a dlaněmi skryla tvář. 

Ozval se klepot na dveře a okamžité ztlačení kliky. Neobtěžovala jsem se zvednout: ,,Carmen? Musíme jet vybrat šaty." Zapřela jsem se o své lokty a zírala na svou matku: ,,Kdy?" Má matka zužila své oči: ,,Hned." Odešla s prásknutím dveří.

Pravděpodobně byla naštvaná, že jsem se nechovala jako dáma podle měřítek naší společnosti. Navíc jsem byla oblečená v obyčejných džínech a blůzce.

Zvedla jsem tělo z měkkoučkého lůžka a zamířila ke své veliké skříni. Vybrala jsem si obyčejné švestkové šaty s černým kardikánem okolo ramen.

Mé decentní podpatky klapaly po úzké chodbičce směrem ke schodišti. Sešla jsem schodiště a zamířila ke své sestře a matce, která mě s údivem pozorovala.  Damon s Ramonem už čekali u černého SUV, který patří taktéž mému otci.  Nastoupili jsme si a byli vyvezeny k obchodnímu centru.

,,Je nějaký dress code na tu oslavu?" Optala jsem se matky, když jsme vcházeli do budovy. Matka se pousmála: ,,Pokud vím, tak pouze elegantní oděv." Přikývla jsem A zamířila do jednoho obchodu s elegantním oděvem pro ženy.  Damon mě následoval a proskenoval obchod.

***         ***

Do rukou jsem uchopila kelímek naplněn Italskou kávou s lískooříškovou pěnou. 

Damon vzal mé tašky a vydali jsme se k autu.

Porozhlédla jsem se okolo sebe a spatřila tolik volných lidí, kteří si nevážili toho co vlastně měli.  Měli svobodu.  Nemuseli čelit mafiánským útokům, jejich ženy si mohli vybírat samostatně, vše se zdálo tak jiné.

Nastoupily jsme si a jeli zpět do zimního sídla.

Matka si koupila dlouhé šaty až ke kotníkům s dlouhými  rukávy, barvy tmavě červené. Sydney si vybrala šaty s uplým pasem, se sukní volnou a končící nad koleny, žluté.  A já jsem si vybrala na můj vkus něco až příliš elegantního a to: černé dlouhé šaty s rozparkem a shodující se boty.

***  ***

Přivítala nás matka Melody, která byla  právě seznámena se svým budoucím manželem a Sicilskym bossem.

Společně s matkou a mou sestrou jsme museli přilnout do houfu ženského kolektivu.

,,Je impozantní." Promluvila jedna žena z naší rodiny. Má matka si budoucího ženicha nestihla ani prohlédnout a ihned přikyvovala. ,,Spíše desivý." Dodala jsem potichu směrem k mé sestře. Matka to, ale slyšela a hodila po mě velmi varovný pohled. 

,,Pojďme se přivítat s Melody." Postrčila nás matka s rukama obtočenýma kolem našich pasů.

Melody stála u rohu s pohledem zabodnutym na malou knihovnu. Na sobě měla dlouhé zelené koktejlové šaty a vedle své osoby ženu, která k nám do rodiny rozhodně nespadala.

,,Zdravím Melody." Usmála se přeslazeně má matka a ihned objala Melody. Se Sydney jsme jí taktéž objali. ,,Buď silná." Zašeptala jsem při objetí.