The Crawfords family✔️

9.

CARMEN

                 Nanesla jsem poslední vrstvu make-upu a podívala se na svůj odraz. Můj make-up nebyl perfektní jako obvykle býval, ale stačil mi.

Do mého pokoje strčila hlavu Sydney. ,,Aideen přijel." Zašeptala a vešla dovnitř, zabouchla za sebou dveře.  ,,Vypadá," odmlčela se z pohledy po mém pokoji: ,,jinak." Pokrčila rameny s nervózním úsměvem.

V zrcadle jsem  zabodla svůj pohled do její tváře. ,,Je to mafián Syd, už jiný nebude. Roztrhali by ho za živa." Pročistila jsem své hrdlo, abych mohla pokračovat: ,,copak si nepamatuješ jak otec na něho byl naštvaný? Když napadli naše letní sídlo?" Připoměla jsem jí.  Nahodila smutný výraz: ,,pamatuji si to." Otočila se a mířila ke dveřím. Absolutně jsem litovala mých předešlých slov, nebo spíše jejich zvukovou hladinu. ,,Sluší ti to." S těmito slovy zmizela za dveřmi. Musela pochopit, že mé slova byla pravdivá, přijde na to. Určitě ví jak co chodí, ale není si vědoma různých věcí a hlavně následků nebo jsem snad mluvila o sobě?

****             ****

,,Carmen, pojď sem!" Napřáhl svou ruku mým směrem můj otec. Poupravila jsem své koktejlové šaty fialové barvy a se zlatým lemováním. Došla jsem pomalými kroky k mému otci a nějakému muži.

Otec se usmál, tento typ úsměvu jsem od něho neznala. Postihla mě obava, bylo sobecké myslet si, že by otec plánoval mou svatbu s tímto starým mužem ve věku mého otce. Svatba? Ani nevím jak mě to mohlo napadnout.

,,Toto je má dcera Carmen. " prozkoumala jsem otcovu tvář. Jeho výraz byl milý, ale zahalen do tvrdé masky. Šťouchl dlaní do mých zad, abych se vzpamatovala: ,,Dobrý den." Lehounce jsem se uklonila. ,,Prý máš ještě jednu dceru?" Ušklíbl se muž na mého otce, který nechápavě zdvyhl své obočí. Neotálel moc dlouho, přivolal matku a nařídil, aby přivedla Sydney. 

Pohltila mě nová vlna obav. Co když si odvede mou mladší sestřičku?

Na novo jsem prohledala výraz mého otce, nemračil se jako obvykle. Dodal mi spíše povzbudivý pohled. Bylo to divné a neobvyklé.

Matka s obmotanou paží okolo sestřiných ramenou přistoupila k nám. Po celou tu dobu co jsme zde stáli, můj otec se nehodlal vzdát mé přítomnosti. Držel ruku obtočenou okolo mých ramenou a měl docela pevný stisk.

,,Toto je má nejmladší dcera Sydney." Vtáhl Syd pod jeho druhou ruku.

Sydneyin výraz mi dával vše co jsem potřebovala vědět. Měla strach vepsaný v očích.

Muž, který doposud stál před námi se ušklíbl a prozkoumal nás obě. ,,Nejste si vůbec podobné." Otec pročistil svůj krk, neměl co dodat. ,,Máš o něco světlejší vlasy a modré oči." Prozkoumal mou tvář se záchvěvem čehosi. Má sestra měla po otci zelené oči, také byla špinavá blondýnka s kratšími vlasy. Zatímco já měla modré oči po matce, světle blonďaté vlasy, které končili pod mými prsy. Tahle představující šaráda byla předem rozhodnutá, jen ze slušnosti. Pochopila jsem to podle otcového výrazu, který mi před malou chvílí přišel divný.

,,Rád jsem vás poznal." Rty se otřel o hřbet mé ruky, totéž udělal i Sydney.

Bylo naší povinností vycítit, že bychom měli odejít. Sám nám to naznačil.

Došli jsme k pultu s nápoji a každá uchopily nějakou sklenku s nealkoholickým nápojem. Přincinkly jsme si a poté se věnovali hostům.

Přišel otcův spolupracovník, netušila jsem jakou měl pozici, ale byl také důležitou osobou naší politiky. Drew s jeho dcerou Melody, která je jenom o pár měsíců starší než já. Drew jí popostrčil do centra jako kus krvavého masa na ochutnání. 

Její výraz byl neklidný, v jejich očích se zrcadlil strach.

Matka nás popadla zezadu a vedla směrem k Melody a její matce. Přivítaly jsme se letmým objetím s Melody a její matkou.

Má matka jí zavedla k hloučku provdaných a starších žen, kde o něčem diskutovaly, jak jinak.

Melody jsme odvedly na pohovku, která se nacházela v obývacím pokoji. ,,Dáš si něco k pití?" Zdvořile jsem se optala jakožto dcera hostitele. Zakroutila pouze záporně svou hlavou a lehce se uvolnila. ,,Jsem tak ráda, že mohu s někým mluvit, s někým kdo mi rozumí." Vydechla ustaraně: ,,jsme ženy, za jedno s tebou." Mrkla jsem na ní s úsměvem, ona se však jen zlehka pousmála, bylo to divné. ,,Děje se něco?" Sydney se přiblížila. ,,Můj otec mě chce provdat za nějakého novopečeného bosse v Sicílii. " zamrazilo mě.

Aideen říkal, že zuří mezi New Yorkem a Sicílií válka, sílí Snad? ,,Proč tě chce provdat?" Nadhodila jsem: ,,Prý z politických důvodů, abych jim zajistila vstupenku k nim a oni se nevzbouřili i po nás." Odfrkla jsem si. Nahodila jsem zlověstný pohled: ,,to snad není ani možný, prodávají nás jako kus starého nábytku." Vyčpěla jsem. Melody se nervózně pousmála: ,,jen doufám, že to nebude nikdo starý." Pokroutila jsem svou hlavou; ,,Říkala jsi, že je to novým bossem, mafiáni nemohou darovat funkci starému synovu, pokud mají dědice." Utěšila jsem jí slovy. Kdybych se jí dotkla v gestu objetí, přitáhlo by to pozornost a bylo by zle v našem světě.