(UN)LUCKY ONES

35. FAKT BOHÁČ!

Anastasia

Pobrala jsem co šlo a vydala se do auta. Tam už stál Nik a pomohl mi všechny zavazadla naložit do kufru. "Páni, je tu ještě trochu místa. To jsem nečekala." Řekla jsem celá udýchaná, když jsem tam položila poslední těžkou tašku. "Jo, alespoň můžeme jít nakupovat." Přitakal mi a zavřel kufr. Vrátili jsme se zpátky nahoru do bytu a šli si udělat jídlo na cestu.
Momentálně je půl šesté ráno a my vyrážíme zhruba za hodinu.

"Kdo bude řídit jako první?" Zeptala jsem se kluků, kteří seděli na gauči jako mrtvoly. "Já klidně." Nabídnul se Aaron, který byl ze všech nejživější. On byl taky jediný, kdo byl zvyklý vstávat brzo ráno.

Rychle jsem proběhla koupelnou a dobalila si zbytek věcí. Přehodila jsem batoh přes rameno a do ruk vzala své dlouhé černé kozačky, co se nevešly do tašky. Kluci se mezitím prostřídali v koupelně a mohli jsme vyrazit. Nika jsem ještě zaúkolovala, aby vzal tašku s jídlem. Protože on sám by na ní zapomněl.

Nasedli jsme do auta a rozjeli se směr Richmond. Já s Nikem jsme seděli vzadu, protože Shawn potřeboval nutně sedět vepředu s Aaronem.
Protože bylo ještě hodně brzo ráno, snažili jsme se znovu usnout. "Tlačí mě hlava." Stěžoval si po chvíli Nik. Ten blbec si totiž polštář dal do kufru. "Tak si lehni mně na klín." Řekla jsem a on se na mě divně podíval. "Tak jo." Přelehnul si a položil si hlavu na můj klín. "Lepší?" Zeptala jsem se. "Mnohem." Odvětil spokojeně. Usmála jsem se a položila si hlavu na svůj chlupatý polštář.

~ ~ ~

"Lidi vstávejte! Jsme tady!" Zakřičel Aaron. "Co?" Zamumlal Nik spokojeně, protože jsem mu škrabkala záda. Včera jsem si šla totiž udělat umělé nehty a Nik už básnil o tom jak mu budu škrábat záda. Blbec jeden.
"No jsme tady. V Richmondu!" Zakřičel Shawn a to nás probralo. Měla jsem se totiž s Aaronem po třech hodinách vystřídat. "Proč jste nic neřekli? Měla jsem řídit." Řekla jsem nechápavě. "Protože jste spali tak strašně roztomile. Nechtěli jsme vás budit." Řekl nevinně Aaron.

"Vyhodíme vás u Nikovy babičky a pak si pojedem k nám ok?" Řekl Shawn a my jsme přikývli na souhlas. Zabočili jsme do uličky plné velkých a drahých domů a po chvíli vjeli přímo na pozemek jednoho z nich. S otevřenou pusou jsem vystoupila z auta a porozhlédla se okolo sebe. "Wow!" Přede mnou se tyčila vila za několik milionů dolarů. Až v tuhle chvíli jsem si uvědomila, že Nik je fakt prachatej. "Co?" Zeptal se se smíchem v hlase. "Zapomněl jsi mi říct že jseš FAKT BOHÁČ!" Zakřičela jsem. "Ale já jsem ti to řekl." Zasmál se a pomohl mi vyndat z kufru tašky. Najednou ze dveří vyběhla modrooká blondýnka s úsměvem od ucha k uchu. "Bráško!" Zapištěla a skočila Nikovi přímo do otevřené náruče. "Ahoj Poppy." Zasmál se a zvednul jí do vzduchu. "Chyběl jsi mi." Zamumlala spokojeně. "To ty mně taky." Položil jí na zem a ona se postupně poobjímala s každým z nás.

"Ty jsi Ana že?" Zeptala se mě Poppy. "To jsem já." Přikývla jsem. "Jsi strašně krásná." Řekla a mně tím vykouzlila ještě větší úsměv na tváři. "To ty taky." Pohladila jsem jí po jejích lesklých blonďatých vlasech.

Najednou se ze dveří vynořila postarší paní a docupitala si to přímo k nám. "Nikolasi! Ty jsi vyrostl za tu dobu." Objala Nika a dala mu obrovskou pusu na tvář. "Ale babi, vždyť víš že už nerostu." Zasmál se. "Pro mě budeš růst vždycky, protože já už se jen scvrkávám." Postupně objala úplně všechny, než se dostala ke mně. "Dobrý den. Já jsem Anastasia." Představila jsem se nejistě. "Já jsem Edith a prosím, tykej mi. Nechci si připadat zas tak staře. A moc ráda tě poznávám." Objala mě a ze mě opadla veškerá nervozita. "Dobře." Zasmála jsem se.

Rozloučili jsme se s klukama a vyrazili do domu. Hned jakmile jsem prošla hlavními dveřmi mi spadla brada až někam do pekla. Všude byly mramorové podlahy, drahý nábytek a dekorace a všechno působilo hrozně luxusně. "Na to si zvykneš." Zašeptal mi Nik do ucha. "Tak to těžko." Zašeptala jsem zpátky.

Nik mě provedl celým domem a zahradou a potom nás čekal oběd. Nikova babička má zálibu ve vaření, takže dnešní oběd bude delikátní. U oběda jsme kecali o všem možném jako třeba co se dělo posledního půl roku, odkud jsem, bla bla. Takové ty typické věci.