(UN)LUCKY ONES

47. Kazišuk je to

Nikolas

Před chvílí jsme poslali Shawna pro tašky s věcmi do skříněk a Aarona pro nějaké pití. To znamená že jsme tady úplně sami.

Jen já a Ana.

Normálně by to nebyl takový problém, kdybychom dnes nebyli na tom rozhovoru. To, že jsme odpovídali na divné a soukromé otázky před davem lidí a velkou kamerou, zachycující každý náš pohyb bylo hodně diskomfortní.

Už od doby, kdy jsme se spolu poprvé vyspali na tom hotelu jsem se v sobě snažil udusit ten zvláštní pocit v břiše, který se objevoval čím dál častěji. Pokaždé, když se mě Ana jen dotkla, podívala se na mě nebo mi poslala nějakou zprávu. Ten pocit tady byl. Bylo to, jako bych měl v břiše ohňostroj. A já vždycky podvědomě chtěl, aby se objevil znovu. Každý její pohyb, její styl mluvení, její přízvuk, vše bylo pro mě jako pastva pro oči a uši.

"Niku?" Šeptla. "Ano?" Okamžitě jsem zareagoval a odhodil svůj telefon, na který jsem stejně jen zamyšleně koukal. "Já se bojím." Špitla a podívala se na mě. "A čeho?" Zeptal jsem se nechápavě. "Toho, že se něco posere. Nebo se ztrapním. Nebo se jim nebude líbit. Já nevím, prostě... ještě nikdy jsem před tak velkým davem nevystupovala." S roztřeseným hlasem se na mě dívala. V jejích očích byla jen prázdnota a strach. "Pojď sem." Zvedla se z křesla a doloudala se až ke mně. "Bude se jim líbit. Musí. Dalo nám to až moc práce na to, aby se jim nelíbila." Okamžitě jsem jí sevřel v medvědím objetí a začal jí nehtama hladit po zádech. Ona se ke mně přitulila ještě víc a zabořila si hlavu do mé hrudi.

Zase ten divný pocit.

"Miluju tě." Zašeptala mi najednou potichu do hrudi. "Já tebe taky." Zašeptal jsem jí do jejích vínových vlasů a přitiskl si ji k sobě ještě víc.

Odtáhla hlavu od mé hrudi, rukama mě chytila za tváře a vášnivě mě začala líbat. Popadl jsem jí za boky a spolupracoval.

Bylo to vášnivé. Plné lásky a něžnosti. Její měkoučké rty byly jako obláčky. To jak...

Najednou začal přes celou místnost hrát můj telefon. "Eeehhh!" Zabručel jsem a odtáhl se od Any. "Kdo to je?" Zeptala se a při tom si prstem hladila své opuchlé rty. "Aaron." Řekl jsem a ťuknul palcem na zelené tlačítko.
"Co chceš?" Zeptal jsem se otráveně. "Nesu i pizzy. Hádám že budete mít hlad po tom rozhovoru stejně jako já." Řekl a šlo přitom poznat, že je v davu lidí. "A proč mi to říkáš? Prostě to přines." Naštvaně jsem zavěsil a otočil se zpět k Aně. "Kazišuk je to."

"Jsem tady!" Zakřičel Shawn, který v tu chvíli vešel do místnosti. Hodili jsme po sobě s Anou pohled typu tak to si ze mě děláš prdel-.

Ana se zvedla a převzala si od něj svou a mojí tašku. Předala mi tu mou a tu svou odhodila na pohovku vedle mě. Začala se v ní hrabat a vytahovat věci jako krabičku se šperky, taštičku s líčením a tak podobně.

~ ~ ~

"Mňam." Pochutnával si Shawn na pizze, kterou přinesl Aaron. Musím uznat, že byla opravdu skvělá.

"Jak jsi to kdysi říkala s těma ušima?" Zeptal jsem se Any a ta se na mě nechápavě podívala. "Myslíš boule za ušima?" Optala se nazpátek. "Jo! Shawn má z té pizzy boule za ušima!" Zakřičel jsem a všichni jsme propadli v hrobový záchvat smíchu.

"Ano? Proč máš napuchlé rty?" Zeptal se jí najednou Aaron, který seděl těsně vedle ní. Ona se jen zamlkle podívala na mě a otočila se zpátky k němu. "No..., jak se to vezme..." Začala s krkolomným vysvětlováním když v tom ji Aaron zastavil. "Aaaahhhh. Vás dva vážně nikdo nemůže nechat samotný." Zakroutil hlavou.

Když jsme pizzu dojedli, dali jsme se zpět do příprav. Ana mi opět vyholila čárku do obočí a trochu zpravila vlasy. Měl jsem je už tak přerostlé, že připomínaly spíš ptačí hnízdo než vlasy. Z předního pramínku mi upletla malý copánek a ze zbytku se jí pomocí gelu a malého hřebínku podařilo uhladit a učesat to moje háro. No, ve výsledku jsem vypadal líp než kdy dřív.
"Děkuju." Řekl jsem tiše a políbil jí. Už nemusím a ani nechci řešit, že tady nejsme sami. "Děkovat budeš až uvidíš, co jsem si vzala na sebe." Špitla mi do ucha, až mi z toho naskočila husí kůže a ohňostroj v břiše.

Umí být pěkně strašidelná když chce.

"Zvedla se od malého kosmetického stolečku a přešla k cestovní tašce. Zvědavost mi nedala a přicupital jsem za ní jako ocásek.

"Kam koukáš?!" Zakřičela a hromádku svého oblečení si schovala tak, aby na to neviděl. "Kdo je zvědavý, bude brzo starý." Usmála se, pinkla mi prstem o nos a zalezla na záchod.
Já jsem se mezitím posadil na křeslo a netrpělivě vyčkával.

Zanedlouho potom vylezla a mně málem vypadly oči z důlků. Měla na sobě mé velké oblekové kalhoty, které tak miluju. Přes hruď měla černé průhledné triko, pod kterým neměla podprsenku a na nohách své vysněné Dr. Martens.

Přišla až ke mně a zahákla si ruce za mým krkem. "Rád bych se postavil, ale to by bylo vidět úplně všechno." Špitl jsem jí a ona se laškovně usmála. Měl jsem největší chuť to z ní všechno strhat a na místě jí ojet.

Dala mi malinkou pusu na čelo a vydala se zpátky ke stolečku.

"Okamžitě přestaňte myslet na to, na co myslíte." Naštvaně jsem řekl klukům, kteří malinko slintali. "Ta je moje."