(UN)LUCKY ONES

43. Nekonečné seriály pro dospělé

Nikolas

"Máte všechno?" Zeptal jsem se ostatních, když si cpali věci do kufru. "Jasně šéfe." Zasalutovala Ana s mokrýma vlasama. Bohužel byly místní sprchy i fény na žetony, takže jsme měli jediné pravidlo: rychle tam, rychle ven. To byl taky jediný způsob, jak se dostane na všechny.

Já jsem šel zaplatit tu jednu a půl noci tady a kluci s Anou mezitím měli úkol, nezabít se navzájem a vyjet k vrátnici.

Naštěstí se jim úkol podařilo splnit, takže jsme potom mohli v pořádku vyjet směrem k Los Angeles a San Francisku. Cesta by měla trvat cca 6 hodin, což je tak akorát na to, abychom se nepozabíjeli.

Netrvalo dlouho a už jsme projížděli centrem Los Angeles. "Páni." Řekla Ana s otevřenou pusou, když se nám vyjevil nádherný výhled na nápis  HOLLYWOOD.

~ ~ ~

"Na co koukáš." Zeptal jsem se Any, která si ode mě před chvílí půjčila iPad. "Na 2 Socky." Odpověděla a nabídla mi jedno sluchátko. Převzal jsem si ho a dal si ho do ucha. Ana položila iPad tak, abychom na něj viděli oba a upřeně zírala na obrazovku.

"Ten černoch je skvělej." Řekl jsem, když jsme koukali už asi na pátý díl. "Já vím. Earl je prostě ikona." Zasmála se.

"Víš jak děti normálně vyrůstají na Disney Channel pořadech a tak podobně? No, to jsme my neměli. Já jsem vyrostla na Dva a půl chlapa, Sexu ve městě, Přátelích a tomhle." Řekla mi a já jsem se jen zaraženě na ní podíval. "Sexu ve městě?!" Zopakoval jsem, spíše pro sebe. "No jo. Táta říkal že je to nejlepší způsob, jak se naučit o sexu. Asi proto jsem nikdy neměla kamarády. Protože oni se bavili o pohádkách, zatímco já jsem s tátou koukala na nekonečné seriály pro dospělé." Pousmála se a podívala se na mě.
Najednou nám oboum přišlo oznámení. Otevřeli jsme to a na obrazovkách každého z nás se objevila fotka nás dvou, upřeně sedících na tabletem, každý s jedním sluchátkem v uchu.

Byl to Shawn, kdo to zveřejnil, protože Aaron řídil.

"Hele!" Zakřičela Ana. "No co je? Je to roztomilý!" Obhajoval se Shawn. "Jasně." Řekla Ana hlasem, který naznačoval jediné. Kdybych teď nebyla připoutaná a zaházená věcma v jedoucím autě, podřezala bych tě.

~ ~ ~

Zaparkovali jsme auto u hotelu a vyšli ven. Vzhledem k tomu, že nám ubytování, jídlo a tak podobně platí pořadatelé, stejně jako všem ostatním umělcům, bydlíme v hotelu Hilton. I se všemi dalšími umělci. Jako třeba Kendrick Lamar, Conan Gray, Cigarettes After Sex nebo Lana Del Rey!

Pobrali jsme všechny věci co jsme potřebovali z auta a vyrazili na recepci. Vešli jsme do hlavního vestibulu a všem se nám zatajil dech. Hrálo to tady všude královsky modrou se zlatými doplňky a mramorovou podlahou.
Byl jsem zvyklý na luxus od dětství, ale když jsem začal žít ve dvoupokojovém bytě v Queensu, asi jsem si odvykl.

"Dobrý den." Zakřenila se na nás paní na recepci. "Dobrý den. My jsme se přišli ubytovat." Mluvil jsem já, protože Ana by začala mrmlat ukrajinsky a kluci mají hrůzu z mluvení před cizími lidmi. Srabi.

"A máte rezervaci?" Zeptala se nás mile recepční. "Ano, na jméno Nikolas De Lavey." Řekl jsem. Protože jsem všechno s pořadateli domlouval já, nechal jsem rezervaci napsat na moje jméno.

"Mám vás tady. Máte dva průchozí pokoje, jeden s manželskou postelí a jeden s oddělenými." Podala nám čtyři kartičky, abysme se každý dostal do pokoje. "Váš pokoj je číslo 1706. Přeji příjemný pobyt." Usmála se na nás a ukázala rukou na výtah, jedoucí až úplně nahoru na střechu. "Děkuji moc." Poděkoval jsem, rozdal jsem všem kartičky a vydali jsme se hledat náš pokoj.

Trvalo to dlouho, ale nakonec jsme ho našli.
Odemkl jsem dveře a v tom se nám vyjevila chodbička s obrovským oknem. Měli jsme výhled na hory a na krajinu za San Franciskem.

Ana se ihned vydala do dveří vpravo, kde byla velká manželská postel a skříň. Naproti postele byl stůl s televizí a hned vedle byly dveře, vedoucí do koupelny. Na posteli byly dvě velké dárkové tašky s logem Outside Lands a složené ručníky a župany.

Podal jsem Aně jednu z tašek a společně jsme so nich nakoukli. Bylo tam černé batikované triko s logem Outside Lands, připínáček, V.I.P. vstupenky na všechny tři dny konání a pozvánka na artist meeting na dnes večer.

"Páni oni tu toho mají." Slyšel jsem Aarona mluvit z vedlejšího pokoje. S Anou jsme se zvedli a prošli chodbou až za klukama. "Co se děje?" Zeptala se zvědavě Ana. "Mají tady snad úplně všechno. Pidi obchod, fitko, bar, restauraci a několik místností s tabulemi a židlemi." Řekl Aaron a předal mi papír, na kterém byl seznam. "Páni, asi si dneska půjdu zacvičit." Řekl jsem, spíše sám pro sebe. "Přidám se." Poklepala mi Ana na rameno a odešla zpět do našeho pokoje.