Nikolas
"Počkej na mě!" Zakřičela na mě Ana a při tom za mnou cupitala ve svých vypůjčených ledních bruslích.
Byli jsme v Rockefellerově centru, přímo vedle obřího vánočního stromu.
"Vždyť na tom neumím ani chodit! Jasně že čekám." Zakřičel jsem po ní nazpátek a smál se jako pominutý.
V životě jsem nestál na ledních bruslích a Ana už hodně dávno. No, taky to tak vypadalo.
"Co to bylo za nápad?!" Zapištěla Ana, když vstoupila na led a málem jí podklouzla jedna noha. "Já nevím!" Zaječel Shawn, který se trmácel za námi.
Nějak jsem se postavil na ten led a držel se při tom tribuny jako pětileté dítě své maminky.
Shawn se nějak postavil na led, jenže mu ujely obě nohy a rozplácnul se na tom ledě jako palačinka. Všichni jsme propadli v horlivý záchvat smíchu, včetně cizinců projíždějících okolo nás. "Hahaha, fakt vtipný." Zabručel ironicky Shawn. "Z našeho pohledu jo." Konstatoval Aaron, který se jako jediný na tom ledě udržel i bez toho, aniž by se musel držet tribuny nebo někoho jiného. Nojo, taky když hrál jako malý hokej...
~ ~ ~
"Pozor!" Slyšel jsem Anu, jak po mě zezadu křičí. Jenže bylo už pozdě a já jsem nestihl uhnout, takže jsme se oba dva zřítili jako domino.
"Tohle je blbý způsob jak oslavovat." Zabručela a držela se při tom za hlavu. "Souhlasím." Přitakal jsem a snažil se zvednout.
Dnes jsme vydali celé první album a napadlo nás že nejlepší nápad jak to oslavit bude právě bruslení v Rockefellerově centru.
Spoiler alert: nebyl.
YOU ARE READING
(UN)LUCKY ONES
Tínedžerská beletriaCo vše se může stát, když usnete v metru? Buď skončíte okradení, mrtví a nebo se vám, jako Anastasii s Nikolasem, změní navždy život. Oba dva měli v životě tolik neštěstí, že by to nespočítali ani na všech prstech dohromady. Ale co když se na ně š...
