48. A že mu to trvalo

472 17 0
                                    

Anastasia

Dodělala jsem si účes, přidala šperky a bylo hotovo. Ještě jsem Nikovi dopomohla s outfitem a upravila mu vlasy, protože se za tu chvíli stačily zase rozutéct do všech stran.

Mezitím vším tady ještě stihli naběhnout zvukaři a osvětlovači, aby nám dali mikrofony, porty a všechno si ověřili.

Potom co odběhli zase pryč jsem se ještě rozezpívala a rozhýbala.

Poslední půl hodina už mi přišla jako pět minut. Začali jsme slýchávat fanoušky, jak se valí ke stagi a pár lidí se snažilo dostat i sem, do zákulisí. Naštěstí má Outside Lands pravidlo, že před koncertem se do backstage nikdo nepouští. Což byl trochu problém, protože k nám nemohli pustit ani Sarah a Avu, ale to už si kluci nějak vyřešili sami.

"Máte 2 minuty." Přiběhla za námi nějaká slečna a zase odběhla. Mě v tu chvíli olil studený pot a naskákala mi husí kůže.

"To bude dobrý. Bude se jim líbit." Objal mě Nik zezadu a dal mi pusu do vlasů. To jde tak moc poznat, že jsem nervózní?

"Krásně voníš." Řekl a přičichnul si. "To je bavlna." Řekla jsem s úsměvem. Ten chlap ví, jak mě potěšit.

Na velké obrazovce najednou začal odpočet deseti vteřin a kluci popadli své kytary.

Odpočet skončil a celá stage lehla tmou. Tím, že už byla tma i venku, udělalo to dojem prázdna a totální tmy. A nám to dalo pár vteřin na to, abychom se nespozorovaně dostali na stage.

Kluci chytili své kytary, Shawn se chopil bicích a kývli na mě.

"You should take it as a compliment
If I were you, I would be more confident
You're lucky that you're pretty
Why are you obsessed with your appearance?
I don't wanna hear it, you're fine"

Nik mi začal broukat na kytaru jako doprovod, zatímco stage stále ještě zahalovala černočerná tma.

"It's been my best-kept secret for a while now
No one ever sees it, but it's all around
It's the dinner conversation no one talks about
Don't know how much longer I can keep this down"

V tu chvíli se ostře bílé světla rozsvítily a osvětlily celou stage. Dvojčata už začaly hrát taky a dav začal jásat.

"Beauty is a knife I've been holding by the blade
Swallowing my pride so I won't eat anything
It's all a lie, honestly, it's eating me alive
They're all like
"Did you change your hair?"
"Did you lose a little weight?"
"You should keep it up 'cause it really looks great"
I hate that I always look my best
When I'm dying on the inside

When I'm dying on the inside

I wish I could break the mirror
That makes me feel like I should fucking disappear
And drown my demons in a bathtub filled with tears
No matter what I try, they always seem to come back to life

What if I didn't do this to my body?
What if I quit and then you don't want me?
The dinner conversation no one talks about
Don't know how much longer I can keep this down

Lidi zpívali a jásali společně se mnou.

Beauty is a knife I've been holding by the blade
Swallowing my pride so I won't eat anything
It's all a lie, honestly, it's eating me alive
They're all like
"Did you change your hair?"
"Did you lose a little weight?"
"You should keep it up 'cause it really looks great"
I hate that I always look my best
When I'm dying on the inside

When I'm dying on the inside

When I'm dying on the inside

You should take it as a compliment
If I were you, I would be more confident
You're lucky that you're pretty
Why are you obsessed with your appearance?
I don't wanna hear it, you're fine

Beauty is a knife I've been holding by the blade
Swallowing my pride so I won't eat anything
It's all a lie, honestly, it's eating me alive
They're all like
"Did you change your hair?"
"Did you lose a little weight?"
"You should keep it up 'cause it really looks great"
I hate that I always look my best
When I'm dying on the inside"

Zadýchaně jsem dozpívala píseň a podívala se na Nika. Ten jen mrknul okem a začal promlouvat k davu.

Až teď jsem si všimla že v přední řadě stojí Ava se Sarah. Zamávala jsem jim a ony mně nazpátek.

"Tak jak se dnes máte?!" Zakřičel Nik k davu, mezitím co já jsem ještě popadala dech. Lidé z davu na nás začali hulákat slova jako "Skvěle!", "Dobře!" a tak podobně.

"Celý červenec jsme pro vás chystali tuhle show. A jednoho dne nám vlastně došlo, že vám nemáme moc co zahrát. A tak jsme dali všichni hlavy dohromady a za cca 30 hodin vznikla naše nová píseň. Jmenuje se 'BANG BANG!' a vy jste první, kteří jí kdy uslyší!"

Pořádně jsem se nadechla a pokračovala dál.
"A já bych řekla, že to nemusíme nijak protahovat. Niku, rozjeď to!" Ukázala jsem na Nika, který nadšeně začal hrát první tóny naší nové písně.

"I know that it sounds absurd
But sometimes I just get the urge
That if there really was a purge
You're the one that I'd kill first"

Začala jsem zpívat, dav šíleně jásat a atmosféra celého koncertu byla nepopsatelně skvělá. A v tu chvíli mi vše došlo.
Zpívám své vlastní písně. S mužem, kterého miluju. Se svou vlastní kapelou. S davem, plným nadšených lidí.

Štestí si mě opravdu našlo. A že mu to trvalo.

THE END

(UN)LUCKY ONESWhere stories live. Discover now