Další den jsem přišel do školy docela brzy. Nikdo jiný ve třídě ještě nebyl. Namjoona jsem naštěstí nepotkal. Dal jsem si tašku do třídy a šel jsem na záchod.
Čekal jsem, až Jungkook přijde. Dal si tašku ke své lavici a odešel. To byla moje chvíle. Sáhl jsem si do kapsy, kde jsem měl peněženku jednoho ze svých kolegů a vynadl ji. Šel jsem k Jungkookově tašce, do které jsem peněženku se jmenovkou: "Kim Taehyung" schoval na její dno. Kdo by z krádeže obviňoval učitele, když se peněženka najde v tašce jednoho ze studentů?
Vyšel jsem na chodbu, kde už ji Taehyung hledal.
„Taehyungu, myslím si, že už vím, kde je." řekl jsem a tím jsem si získal jeho pozornost.
„Viděl jsem Jungkooka, jak vyšel ze tvé pracovny a něco držel." zalhal jsem důvěryhodně.
Vyšel jsem ze záchodů chodbu a šel jsem ke své třídě, ale zastavil mě známý hlas.
„Jungkooku"
Otočil jsem se. Na chodbě stál Namjoon i s Taehyungem*. Taehyung není o moc starší než já, na téhle škole je nejmladší učitel, ještě mě ale neučil. Docela se mi líbí, ale.. Je to učitel. To nejde. Stejně bych nesázel na to, že je gay. Ne, že bych pár takových drbů o něm už neslyšel, ale... Kdo ví? Je divný se ho na to ptát, ale jestli je gay, tak jsem slyšel, že se s tím nijak moc netají.
„Nevíš náhodou, kde je moje peněženka?" zeptal se podezíravě.
„Nevím." řekl jsem. Měl bych to vědět?
„Lže. Viděl jsem tě." řekl Namjoon a já jsem si všiml nepatrného úšklebku, který se mu objevil na okamžik v jeho výraze. Ne...
„Ukaž nám tašku." řekl Taehyung.
„Dobře...." řekl jsem potichu a šel s nimi do mé třídy. Otevřel jsem první kapsu a ukázal jim ji. Nic v ní nebylo. Otevřel jsem tu druhou. Prohrabal jsem se učením v ní.
„Nic tady není." řekl jsem.
„Ale ukaž nám to dno." řekl Namjoon a tašku si ode mě převzal.
„Hele co tu je.." řekl chvilku na to a vytáhl...
Vykulil jsem oči.
Ne. Co-
„Jak se tam dostala?" zeptal jsem se a neodtrhával překvapený pohled od peněženky, kterou právě Namjoon vytáhl z mé tašky.
„Myslím si, že tohle budeš vysvětlovat spíš ty nám." řekl Namjoon docela přísně, když podával peněženku jejímu majiteli.
Taehyung se taky na mě nedíval zrovna nejpřivjetivěji, ale v jeho výrazu jsem vyčetl spíš zklamání.
„Tohle bych do tebe Jungkooku nikdy neřekl."
Poznámka autora:
*Všem učitelům bude říkat v hlavě jménem.
A můžete to brát jako reklamu na 10. kapču, ale... Jen tak mezi námi, příště se nevejdeme (při oslavě prvních kulatin) do 1110 slov.. ; )
ČTEŠ
V zajetí lásky - Vkook (18+)
Fanfiction„Ta-takže už můžu jít?" otočil jsem se k němu. Zamčel. „Ne." „Já-já to nikomu neřeknu." zkusil jsem, jestli mu nejde o tohle. „Máš pravdu. Neřekneš." teprve teď se otočil čelem ke mě od dveří, čelem ke kterým doteď stál, udělal ke mě krok, chytil mě...
