V zajetí lásky - Vkook (18+)

37

Jungkook:
Dneska je ta olympiáda. Sbalil jsem si, co jsem potřeboval na dva dny a vydal jsem se ke škole, odkud bude odjíždět autobus.

Je konec dubna, ale i tak jsou tady asi dvaceti pěti stupňový teploty a slunce neskutečně silně hřálo.

Jak jsem ale začal přicházet ke škole, opět se ozvala ta barbína.

Jimin:
„Nazdar, teplej šprte." pozdravil jsem ho, jak se tady objevil, načež se pár lidí uchcechtlo a on nesměle sklopil pohled. Spokojeně jsem se usmál.

Najednou jsem na temeni zezadu ucítil něčí ruku, která mi totálně rozcuchala vlasy, které jsem si ráno musel dobrou hodinu upravovat.

„Hm," ozvalo se za mnou zamyšleně, ale to už jsem se otočil a málem dostal infarkt, když jsem zjistil, že to je Taehyung. Stáhl ruku z mého temena hlavy s naoko zamýšleným výrazem.

„Ty nejsi o moc studenější." řekl naoko zamyšleně a několik lidí, co byli vybráni s námi na tu olympiádu se nad tím uchcechtlo, někdo i vyprskl smíchy. Totálně jsem zrudl.

Jak já ho nenávidím!

Vyšel jsem ze školy. Venku už čekal autobus. Všiml jsem si, že zrovna přišel Jungkook, ale pak jsem uslyšel Jimina, který stál ke mě zády.

„Nazdar, teplej šprte." řekl směrem k Jungkookovi, který se skoro nepatrně přikrčil a sklopil pohled. Pár lidí, kteří jeli na tu olympiádu taky, se uchcechtlo.

Tohle ti, Jimine, nedaruju...

Využil jsem toho, že si mě nevšiml, přišel jsem k němu zezadu a rukou jsem mu rozcuchal vlasy na temeni.

Jde na něm vidět, že si ty vlasy každý den všemožně upravuje a patlá si na ně všemožný krémy a teď to mělo opačný účinek - kdyby si je nijak neupravoval, měl by je jen trochu rozcuchaný a nevypadal by špatně, teď se mu ale vlasy zvedly a trčely jako rovné ježčí bodliny víc jak vtipně do všech stran. Hlavně nahoru.

Okamžitě se otočil na mě a já měl co dělat, abych nevyprskl smíchy a zachoval si naoko zamýšlený výraz.

„Hm, Ty nejsi o moc studenější." řekl jsem zamyšleně. Slunce dneska svítí neuvěřitelně silně, takže měl z něj rozpálenou hlavu, jak mu na ni svítilo.

Reakce od ostatních se dostavila hned - ještě hlasitější uchechtnutí nebo dokonce i zasmání se od ještě víc lidí, než minule u Jungkooka, což byl můj cíl.

Jimin vypadal strašně vtipně a okamžitě si sáhl na vlasy a snažil se je dát na původní místo. To se mu ale nevedlo kvůli těm chemikáliím, které si teď dělaly, co chtěly a vypadal i u tohohle dost komicky.

Trochu a potichu se zasmál i Jungkook, kterému jsem věnoval upřímný mírný a trochu pobavený úsměv, který mi oplatil mírným vděčným, než jsem si Jimina přestal všímat a šel dál mezi studenty.

„Jsou tady všichni?" ujišťoval jsem se a počítal je.

Jimin byl úplně rudý a ještě teď se na něj skoro všichni pobaveně dívali.

Potupil jsem ho, jak jsem jen mohl. Zaslouží si to. Takhle oslovovat Kookieho jsem nikomu nedovolil.