V zajetí lásky - Vkook (18+)

18

Když jsem skončil, vyšel jsem ven a šel stejnou cestou do obýváku. Jak jsem se ale blížil, uslyšel jsem Taehyunga. S někým volal.

,,... Ano. ... Ne, ne, nikdo jiný o tom neví. Zakázal mu o tom někomu říkat. ... Zítra? No nevím, ale měl by zítra být ve škole. ... Jistě, kdyžtak jen já. Třetí hodinu mám volnou. Může být tehdy? ... Dobře. ... Ano, samozřejmě, můžete všechno řešit v mém kabinetě, můžu vám zaručit, že budete mít absolutní soukromí. ... Samozřejmě. ... Děkuju, nashledanou."

V tu chvíli jsem vešel a Taehyung zrovna odkládal mobil na stůl.

,,Všechno v pohodě?" zeptal se mě, když si mě všiml a vstal, načež jsem kývl a poděkoval, ,,Právě jsem volal s policií." ujasnil mi, ,,Všechno jsem nahlásil." řekl a odmlčel se.

,,Budeš zítra ve škole?" zeptal se a já jsem pomalu kývl.

,,Proč?" zeptal jsem se nesměle.

,,Policie si tě chce pozvat na výslech a domluvil jsem se s nimi, že by tebe vyslýchali ve druhé hodině a mě, jako svědka, ve třetí. Nabídl jsem jim, že oba výslechy můžou probíhat u mě v kabinetě, takže by ses před druhou hodinou dostavil tam. Budou se tě ptát ještě na další otázky."

Znejistěl. Přišel jsem k němu.

,,Neboj se, všechno bude v pohodě. Tohle nevyhraje ani náhodou." dal jsem mu ruku povzbudivě na rameno a opět si v duchu užíval, že se ho aspoň takhle trochu můžu dotýkat. Ruku jsem ale hned potom stáhl.

,,Ještě předtím jsem volal řediteli a Namjoo- teda pan Kim nebude do vyřešení tohohle všeho učit. Vlastně po tom všem už nebude moct učit vůbec. Do té doby budete mít suply a zítra budu suplovat já a několikrát potom asi taky." oznámil jsem mu.

Moje třída odjela na dvoutýdení exkurzi a mně tím pádem odpadla většina hodin, protože jsem kvůli zdravotním důvodům nemohl jet taky. Ten děda v ordinaci mi to zakázal. Prej se nemám chovat jako kočka s devíti životy a pořád lozit a srát se někam (nebo někoho), kde nemám co dělat (nebo koho není radno srát*).  Pff...

,,Tak... Kde bydlíš? Jestli to je daleko, zavezu tě tam."

,,A-asi tři kilometry odtud." pípnul.

,,Pojď, vezmu tě." řekl jsem a šel do předsíně, abych se obul.

,,Ne-ne, to je dobrý, já doj-"

,,Ne. Zavezu tě." přerušil jsem ho a začal se obouvat, ,,Vezmi si věci a pojď."

Bylo mi příjemně v jeho přítomnosti a vlastně jsem ho chtěl odvézt hlavně kvůli tomu, abych mohl být ještě chvíli s ním. Vím, že bych neměl být na něm tak závislý, ale když to nikam dál nezajde, všechno bude v pohodě. Všechno... Ale Jungkook bude šťastný.

Poznámka autora:
* Tohle pamatovat. Můžete zkusit hádat do komentů, proč. xd