It Sounds Better

1 // harvey

Ještě před tím, než všechny přítomné připravím o veškeré mozkové buňky, chtěla bych tuto část věnovat své skvělé čtvrté manželce a popřát jí krásné narozeniny.

A taky vám sem k nekvalitní próze přidávám kvalitní hudbu, aby nám tu panovala nějaká rovnováha :))

✈

Harvey si připadal jako by se měl každou chvíli pozvracet. Bál se jako snad nikdy v životě - pomineme-li návštěvu strašidelného domu ve třetí třídě. To totiž na Harveyho psychice zanechalo stopu.

Připomněl si, co mu Hailey ráno řekla než šla do práce: Za čtyři minuty čtvrt na sedm. Ani o minutu dřív. Zvládneš to a já budu co nevidět doma, abych tě případně mohla zachránit. Není čeho se bát.

Harvey měl tu nejlepší sestru na světě. Ale v ten okamžik nebylo dost času se nad tím faktem pozastavit. Hodiny ukázaly za čtyři minuty čtvrt na sedm.

Nádech a výdech. Nádech, výdech.

Když scházel schody do kuchyně, kolena se mu klepala. Motala se mu hlava. Chtěl se otočit a utéct zpět do svého pokoje. Ale statečně sešel všech sedmnáct schodů až dolů. A stanul tváří v tvář své matce.

Při pohledu na Harveyho na pokraji zhroucení se zatvářila ustaraně. Ačkoliv to vždycky, když svého syna viděla. Jako by na něm bylo něco špatně pokaždé.

,,Jsi v pořádku?" zeptala se ho s nakrčeným obočím.

,,Mhm, jo. Je tu táta?" zakoktal Harvey, rukou si prohrábl tmavé vlasy a podíval se kamsi za svou matku.

,,Večeří, proč?" odpověděla mu a pohodila hlavou směrem k jídelně. Její dokonalé zrzavé vlasy, které jí Harvey odmalička tajně záviděl, se při tom pohybu divoce rozhoupaly.

,,Já..." zamumlal a obešel matku, tak rychle, jak to jen šlo. Zamířil rovnou do jídelny a naprosto bleskově se posadil ke stolu. Dřív, než by se mu kolena podlomila.

,,Harvey?" promluvil jeho otec a svůj zrak přilepil přímo na něj. To Harveymu dvakrát nepomohlo a sám musel svůj pohled upřít na stůl. Jakmile si byl jistý, že ho pozorují oba rodiče a také uslyšel v zámku vchodových dveří chrastit Haileyin klíč, naposledy se zhluboka nadechl.

Tohle je ta chvíle, kdy si totálně podělám život, pomyslel si a šel rovnou k věci.

,,Jsem gay," zadrmolil tiše.

V následujících několika vteřinách se toho stalo tolik, že to Harvey sotva stíhal všechno zpracovat. Matka přehnaně dramaticky zalapala. Otci vypadl příbor z rukou a zarachotil o talíř. Hailey se objevila ve dveřích do místnosti a nenápadně vyčkávala, co se bude dít. Pak otec uhodil pěstí do stolu. Harvey sebou polekaně trhnul a do očí se mu nahrnuly slzy.

,,Děláš si legraci, že ano?" zašeptala jeho matka a Harvey se kousnul do spodního rtu.

Pak otec začal křičet, jelikož viděl, že si legraci nedělá. A Harvey se snažil přestat poslouchat. Nechtěl vnímat tu salvu urážek, nadávek a lží, na níž se posledních pár měsíců psychicky připravoval, a která se beztak vůbec nelišila od slov jeho několika kamarádů.

Nic z toho není pravda, opakoval si v duchu Harvey. Přesně tak, jak to po něm Hailey chtěla.

,,Richarde, kde jsme udělali chybu? Proč z něj vyrostlo tohle?" zeptala se jeho matka svého manžela, načež Hailey usoudila, že už nedokáže jen nečinně přihlížet.

,,Chybu jste udělali teď a tady," prskla na ně, popadla Harveyho za paži a odtáhla jej pryč z jídelny, přes kuchyni a nahoru po schodech až k ní do pokoje.

Zavřela dveře, zamkla a z nohou si zkopla polorozvázané tenisky. ,,Harvie?" oslovila svého bratra, který stál přímo před ní, tváře rudé a mokré od pláče. Ramena se mu třásla pod náporem vzlyků.

,,Harvie, promiň mi, že jsem tě do toho nutila."

Vtáhla svého bratra do objetí, prsty mu zapletla do vlasů. ,,Harvey, já to spravím," slíbila jemu i sobě.