It Sounds Better

16 // felix

^ protože místo spaní zase píšu, typical

also jizunk right there - just for you laheyx :))

✈

princeznaLeia
TYS POZVAL HARVEYHO NA RANDE
RANDE
RANDE
RANDEEEEEEEE
MŮJ SHIP JE TAK REÁLNÝ JAKO JASONOVA BLBOST A MOŽNÁ JEŠTĚ VÍC
PANEBOŽE
TO TAK JE SKVĚLÝÝÝÝ

Lixxxie
myslím, že neříkám dost často jak moc tě nesnáším

princeznaLeia
Lžeš
Miluješ mě
I když...
Harveyho asi víc
a to i přesto, že jsem to hezčí dvojče

Lixxxie
nebýt tak teplej jak jsem, vzal bych si tě, jestli tě to potěší
ale bohužel

princeznaLeia
TAKŽE JE TO PRAVDA

Lixxxie
pane
bože
proč
já
???

princeznaLeia
Říká se tomu osud, zlato

Lixxxie
wow
jsi osud, hailey?
je tohle tvé nejtemnější tajemství?
máš snad v rukou životy nás všech?
HMMMMMMMMM?

princeznaLeia
Wow
Jasný
Nicméně, původně jsem ti jen chtěla říct, že když Harvey tvrdí, že nesnáší lidi
A že prakticky nevytáhne
nohy z bytu
Tak to znamená, že OPRAVDU NESNÁŠÍ LIDI A NEVYTÁHNE NOHY Z BYTU

Lixxxie
JÁ TO CHÁPU
a taky je to znát

princeznaLeia
Ber na to ohledy, prosím tě

Lixxxie
neboj se
já mám city a takový věci, víš?

princeznaLeia
Dobře, promiň
A k vánocům bych chtěla kočku prosím 😇

Lixxxie
jo, a já bych chtěl nebýt na mizině
dostaneš ponožky

princeznaLeia
Tak aspoň ponožky s kočkama
🐱🐱🐱🐱🐱🐱🐱🐱🐱

Lixxxie
uvidím, co se dá dělat

✈

Z chodby se ozvalo zachrastění klíčů. Felix vstal z postele a chystal se jít přivítat Jasona, a zeptat se, jestli by ho pustil nakupovat vánoční dárky, když někdo praštil vchodovými dveřmi. A ten někdo, byl právě Jason. Docela jistě naštvaný.

,,Felixi!" zakřičel s předsíně a pustil svůj batoh na zem. Felix vešel do obývacího pokoje, a když slyšel ránu, jež padající batoh způsobil, napadlo ho, co všechno se v něm asi tak mohlo v ten moment rozbít.

,,Ahoj zlato," usmál se Felix a snažil se skrýt, jak moc se bál.

Je to dobrý, takhle naštvanej už byl milionkrát, uklidňoval se v duchu, zatímco Jason šel směrem k němu.

,,Stalo se něco?" pokračoval Felix, když se mu nedostalo pozdravu nazpátek.

,,Do toho ti nic není, jasný?" zavrčel Jason a chytil ho za bradu. ,,Kolikrát jsem ti už říkal, že se nemáš plést do věcí, do kterých ti nic není, huh?"

,,Pro-"

,,Nech mě domluvit!" zakřičel a rázem jeho dlaň přistála na Felixově tváři.

Přestože se mu nahrnuly do očí slzy, pouze přikývl a dál Jasona poslouchal.

,,Kdybyses nechoval jako debil, nemusel bych nic z tohohle dělat. A ty bys taky mohl být někde jinde. Proč si myslíš, že tě tvoje máma vyhodila z baráku? Prostě tě nemohla vystát," prohlásil Jason a ve stejném okamžiku, kdy Felixovi po tváři stekla první slza, jej znovu udeřil.

,,Přestaň brečet, za tohle všechno si můžeš sám," konstatoval a Felix opět přikývl.

,,Tak se vzchop, idiote," řekl Jason nakonec a praštil Felixe do hrudi tak silně, až zády dopadl na stěnu. Poté odešel z místnosti a nechal třesoucího se chlapce sedět na podlaze, opřeného o studenou zeď.

Felix věděl, že má Jason pravdu. Za tohle všechno si vážně mohl úplně sám. Protože už dávno se mu měl vzepřít. Utéct. Cokoliv.

Ale teď se nedokázal zbavit pocitu, že na něco takového je už pozdě. Ač se ho Hailey snažila přesvědčit o opaku už měsíce, Felix se ocitl v absolutně bezvýchodné situaci.

Jason by ho nenechal odejít jen tak a bez následků.