2 // harvey

3.3K 307 112
                                    

,,Bude ti to tu chybět?" zeptal se Harvey své sestry, když do auta naložil poslední a naprosto zbytečnou krabici přecpanou harampádím. Hailey pohotově zavrtěla hlavou: ,,Přísahám na vanilkovou zmrzlinu a sušenky, že s nimi nedokážu žít pod jednou střechou ani o minutu dýl, aniž bych se definitivně zbláznila. A takovou přísahu nemůžeš zpochybnit."

,,Ne, to fakt nemůžu. Ale když už mluvíš o zmrzlině a sušenkách, mohli bychom si cestou nějaké koupit a pak si je dát k večeři," navrhnul Harvey a proti své vůli se zachvěl.

V dálce zazněl hrom, obloha byla ocelově šedá a za tu dobu, co ze svých pokojů nosili věci, se znatelně ochladilo. Harveymu naskočila husí kůže a přestože se ho Hailey snažila donutit, aby si oblékl alespoň mikinu, stál teď venku jen v tričku a raději se dál třepal zimou. 

Ať chtěl nebo ne, nedokázal si přestat v hlavě přehrávat všechno, co mu jeho rodiče vyčetli před třemi týdny, kdy se jim konečně odhodlal dát najevo, že žádnou přítelkyni jim domů nikdy nepřivede.

Potřeboval si teď připadat trochu víc jako chlap a odolávat chladu byla ta nejvíce chlapská záležitost, co mu zrovna přišla na mysl. Hailey zřejmě tušila, že jde Harveymu právě o tohle. A kdykoliv se na svého podívala, usilovně potlačovala protočení očima. On si naštěstí ničeho nevšiml.

,,Nemusela jsi to dělat," zamumlal Harvey, zatímco v ruce žmoulal lem tmavě modrého trička. Vzal si ho na sebe, protože mělo hodně chlapskou barvu. Babička Greta mu vždycky říkala, že v maličkostech je skrytá síla. Tak se na ně zaměřil.

,,Víš, ublížilo mi to stejně jako tobě. Teda samozřejmě ne tolik, to je jasný, ale dotklo se mě to. Stejně tak jako tebe můžou za něco takhle odsoudit mě," vysvětlovala Hailey a následně schovala obličej do dlaní: ,,To zní hrozně sobecky, bože, promiň mi to Harvie."

 ,,Dobrý, já chápu, jak to myslíš. Snad," pousmál se Harvey a objal svou sestru kolem ramen. ,,Děkuju ti," zašeptal a snažil se ze všech sil nebrečet, protože potom by se jako chlap určitě nechoval.

Hailey se ale z jeho objetí vyprostila, otevřela kufr auta a začala se chaoticky přehrabovat v pečlivě urovnaných krabicích. Nakonec z jedné z nich vytáhla šedou mikinu s černým nápisem 'it's friday' a hodila ji Harveymu.

,,Ale je vždyť neděle, Ley. Ta mikina mi do očí úplně sprostě lže."

,,Mlč a obleč se, jsi studený jak rampouch," rozkázala mu a pak dodala: ,,Nevím, co si tím dokazuješ. To, že se nachladíš, z tebe nikoho drsnějšího neudělá."

,,Jak jsi přišla na to, proč jsem si tu mikinu nechtěl vzít?" podivil se Harvey a Hailey se na něj pousmála: ,,Žiju s tebou už osmnáct let, něco málo o tobě vím. A teď se opravdu konečně obleč nebo to na tebe navleču násilím."

Pak, když začalo slabě pršet, ani jeden z nich se nepohnul ani o píď. ,,Hlavně kvůli tomu, co ti napovídali, nezačni blbnout, Harvey. Dopadlo by to akorát špatně," hlesla Hailey.

It Sounds BetterOn viuen les histories. Descobreix ara