It Sounds Better

18 // harvey

well, Elizabethink, čas jít spát :))

✈

,,Takže, co hledáme?" zeptal se Harvey Felixe, když společně vešli do přelidněného nákupního centra. Ze všech těch davů neměl dvakrát dobrý pocit a nejraději by se býval otočil na patě a běžel zpátky na autobus, ale už nebylo cesty zpět. To nemohl Felixovi udělat.

,,No, podle všeho ponožky z kočkama," odpověděl Felix a Harvey se plácl do čela: ,,Fajn, tak teď už mi to dává smysl."

,,Huh?"

,,No, Hailey mi v noci poslala asi triliardu fotek ponožek s kočkama," vysvětlil Harvey a z kapsy kalhot si vytáhl mobil.

✈

harvieee 👉👈

U těchhle napsala
několik vykřičníků.
Při troše štěstí to
znamená, že se jí líbí.

ew 🙈
tos mi mohl říct i nahlas

harvieee 👉👈
A tys zase mohl říct nahlas tohle.
Mhmmm~ I got you.

✈

,,To stačí, stojím půl metru od tebe," prohlásil Felix a narozdíl od Harveyho si schoval telefon do bundy.

✈

harvieee 👉👈
No a co jako?

Doručeno v 15:09.

✈

,,Můžeme se dorozumívat třeba jako naši předkové," navrhl Felix.

Harvey zavrtěl hlavou na znamení nesouhlasu a už chtěl Felixovi znovu odpovědět zprávou, když v tom vyšší z chlapců vyhrkl: ,,Odešli tu zprávu a v životě ti neřeknu jinak než Harvie."

,,Tohle je vydírání! Šikana!" bránil se Harvey a Felix využil jeho nepozornosti a sebral mu mobil z rukou. Dal si ho do zadní kapsy na džínách a vítězoslavně se na Harveyho usmál. Ten nadzvedl obočí, povzdechl si a významně pronesl: ,,No tak tam si ho nech. Při mým štěstí by se ve chvíli, kdy by se moje ruka přiblížila k tvýmu zadku, někde tady objevil Jason a tu ruku mi urazil. Možná by mě dokonce donutil ji sníst."

,,To není pravda," protočil Felix očima. ,,Nedělej z něj špiona tajnejch služeb, vždyť teď je v práci a snad nemá tušení, kde jsem."

,,Ah, dobře, stejně si ho tam radši nech. Ale až umřu, bude to tvoje chyba."

,,Koupíme Hailey ty ponožky a půjdeme pryč. A pak ti ho vrátím. Hodinu to přece přežiješ," řekl Felix a Harvie opět zavrtěl hlavou.

,,Nevydržíš?" zeptal se Felix pochybovačně.

Harvey se zasmál. ,,Ne, jen mám lepší plán," objasnil.

,,Sem s ním."

,,Takže, začneme tím, že se pohneme z místa. Pak půjdeme na zmrzlinu a až potom koupit ponožky a nakonec domů," vysvětlil Harvey stručně.

,,Geniální," poznamenal Felix a rozešel se směrem k nejbližšímu stánku se zmrzlinou. Kupodivu jich byla budova plná, přestože zbývalo jen několik dní do Vánoc, rtuť v teploměrech se za poslední týden jedinkrát nedostala nad nulu a v noci měla přijít vánice. Očividně se ale stále našlo dost lidí jako Harvey, kteří jedli zmrzlinu po celý rok.

,,Počkej!" zavolal na něj Harvey, jehož nechal relativně daleko za sebou. Když ho doběhl, chytil se ho za lem rukávu.

,,Promiň, Harvie," omluvil se s úsměvem a Harvey se zamračil: ,,Neříkej mi tak."

,,Promiň, Harvie," zopakoval Felix a vytrhl svůj rukáv z Harveyho sevření.

A potom, potom chytil Harveyho za ruku. Propletl jejich prsty. Maličko se usmál, čehož si Harvey nemohl nevšimnout, když zrovna modrýma očima skenoval každičký milimetr Felixovi tváře a snažil se najít vysvětlení jeho činů.

Harvey si byl na sto procent jistý, že má tváře červené jako rajče. Jako jahody. Jako hasičské auto. Jednoduše víc, než by se dalo svést na mráz venku.

,,Takže, jakou chceš zmrzlinu?" zeptal se Felix klidně, zatímco Harvey hluboko uvnitř ječel a křičel a prodělával existenční krizi a jakýsi záchvat. Ani si nevšiml, kdy se dostali před mrazák plný kopečkové zmrzliny.

,,Um, a-asi čokoládovou."

,,Dobře," řekl Felix a levou rukou vzal z bundy peněženku a v pravé stále držel tu Harveyho.

,,P-počkej, to ne, koupím si ji sám," odporoval Harvey a vyndal si svou peněženku, u čehož ale pustil Felixe.

,,Ukaž," zamumlal Felix, a když se Harvey na něj nechápavě  podíval, znovu využil situace a tentokrát mu vytrhl právě peněženku a rychle ji přidal do kapsy k Harveyho telefonu. ,,Podívej, už si ji koupit nemůžeš!" prohlásil a poté už se pustil do konverzace s prodavačkou za pultem.