It Sounds Better

10 // harvey

xnamesicnikx
aničko, všechno nejlepší k narozeninám 🌻 mrzí mě, že ti nemůžu koupit náš duhovej tank ani s tebou jít na vafle, a tak budu jen doufat, že tě neurazí, když ti jako dárek věnuju pouze tuhle kapitolu ♡

tohle bude hodně klišé, takže se neváhejte psychicky připravit, máte-li pocit, že vůči klišé nejste dostatečně imunní

✈

,,Kde je Hailey?" zeptal se Harvey, když se vrátil do obýváku a našel tam akorát Felixe, sedícího na parapetu, jak kouká a pažemi si objímá kolena.

,,Šla spát. Říkala, že ji bolí hlava a tak," odpověděl. Pohled, který doposud upíral ven do ulice prosvícené pouličními lampami, stočil k Harveymu. Pokývl hlavou na znamení, že si má jít sednout k němu.

Pff, jako by mu to okno patřilo, napadlo Harveyho, ale nahlas nic neřekl a tiše se vyhoupl na parapet naproti Felixovi.

,,No takže, jak jste k tomuhle bytu vůbec přišli?" pokusil se Felix navázat konverzaci. Harvey nesnášel navazování konverzacía obyčejně by to i dál najevo. Ale to se teď nestalo.

,,Rodiče tu kdysi bydleli, a když pak kupovali dům, nechali si ho pro svoje děti nebo kdyby prostě byl potřeba. A kupodivu neprotestovali proti tomu, že tu mám bydlet já, když teda prý nejsem jejich syn. Asi spíš proto, že se mě tak zbavili."

,,Aha, jasně. Homofobní rodiče jsou na nic," konstatoval Felix se smutným úsměvem na rtech.

A Harvey věděl, že se nemá ptát. Ale zeptal se tak jako tak. Protože když bude šeptat dost potichu, Hailey ho neuslyší. A nic se nedozví.

,,Taky máš takový rodiče?"

,,Vlastně jen mámu. Jestli byl táta taky takovej, to netuším," odpověděl Felix s hlasem až děsivě klidným vzhledem k tématu jejich rozhovoru.

,,Ah, promiň, to jsem nevěděl. To mě mrzí," zašeptal Harvey, načež Felix zavrtěl jen hlavou a usmál se, jako by chtěl říct, že to je v pohodě. A přitom vlastně vůbec nic říkat nemusel. Harveymu celý tenhle okamžik připadal zvláštní. A celý Felix taky.

,,Jak jsme s Ley mluvili o Jasonovi, vypadal jsi dost zmateně," nadnesl další téma a rukou si podepřel hlavu.

,,To jsem totiž taky byl," přisvědčil Harvey a Felix mu položil otázku, na níž odpověď už znal: ,,Um... Takže ti o něm neřekla vůbec nic?"

,,Ne, ale myslím, že něco málo jsem dneska pochopil."

,,Například?" vyzvídal Felix, v obličeji tázavý výraz.

,,Co tohle má být? Výslech?" zasmál se Harvey, ale vzápětí se krátce zamyslel a odpověděl: ,,No, hlavně, že je idiot. A myslím, že ten idiot s tebou bydlí. Kdybych měl hádat, řekl bych buď, že je to tvůj otčím, a nebo že jste pár."

,,Můj otčím to naštěstí není. Myslím, že moje matka je trochu moc ženská na to, aby si s ní Jason něco začal," poznamenal Felix.

,,Takže spolu chodíte?"

,,Jo, takže spolu chodíme," potvrdil Felix a Harvey se sotva postřehnutelně ušklíbl.

,,A... Jestli nevadí, že se ptám... Tohle máš od něj?" zeptal se Harvey a současně bříšky prstů přejel po Felixovu paži, na níž se hojili malé i větší rány a bledly modřiny.

Někde uvnitř Harvey doufal, že je Felix jen tak moc nešikovný a škrábance má od pádu do křoví nebo pádu kamkoliv jinam a zamrazilo ho, když tmavovlásek sedící naproti němu přikývl.

,,To nebude dvakrát zdravej vztah," odtušil Harvey, načež Felix pokroutil hlavou: ,,Nejste ty a Ley náhodou příbuzný?"

,,No, nic moc mi do toho není... Ale jestli to říká víc lidí, asi na tom něco bude, Felixi."

,,Hm," zamumlal Felix a znovu upřel pohled ven z okna. Harvey tak dostal příležitost si ho prohlédnout. Místo toho se rozhodl znovu promluvit: ,,A je ti jasný, že Hailey se nás snaží dát dohromady?"

,,Jo, všiml jsem si toho. Je hrozně průhledná," opáčil Felix.

Mezi chlapci poté zavládlo ticho. Nebylo zrovna příjemné, ale na druhou stranu ani tíživé. Prostě jen bylo.

Harvey se podíval dolů do ulic po Felixově vzoru. Společně naslouchali tlumenému nočnímu ruchu. Společně přemítali o rozhovoru, který právě vedli. Občas se neplánovaně dotkli jeden druhého.

A tak strávili zbytek noci.