60 // jason

1.4K 223 133
                                    

i don't wanna go to school, i just wanna break the rules

,,Jasone, pro tebe to přece taky není dobrý," zopakovala Amelia už po několikáté. Jason ji nechtěl poslouchat. Přál si, aby mu bylo pět a on si mohl zacpat uši a utéct nebo hodit po Amelii kostkou lega.

,,Jak ti je, když vidíš, že je Felix nešťastnej? Vždyť ho máš rád, nebo ne?" naléhala Amelia. ,,Mám. Je to zvláštní," odpověděl.

Nelíbilo se mu, jak se jeho hlas třásl. Netušil, kolik otázek ještě zvládne. Připadal si tak slabě.

,,Dobře zvláštní nebo špatně zvláštní?" zajímala se. Jason si schoval obličej do dlaní a povzdechl si. ,,Špatně. Chtěl bych umět zařídit, aby nebyl nešťastný. Ale pak se najednou přestanu ovládat a je to jen horší."

Mluvit takhle otevřeně k někomu, koho Jason skoro neznal, bylo nečekaně osvobozující. Vidět, že Ameliu opravdu zajímá, jak se cítí i on a ne jen Felix, ho nepřestávalo překvapovat.

Amelia poslouchala a neodsuzovala ho. Zeptala se na víc a snažila se do něj vcítit - aspoň tak na Jasona působila. Až teprve potom dala najevo svůj názor. Jasona takový přístup přiměl ji respektovat.

,,Jasone, neber to prosím zle," začala Amelia opatrně. Na ruce jí zachrastily barevné náramky, když se snažila si odhrnout vlasy z očí. ,,Nevím možná všechno, co ty a Felix, nicméně mám pocit, že nemá smysl se snažit Felixe dostat zpátky. Bude to čím dál tím horší pro něj i pro tebe a-,"

,,Ty se mě taky snažíš jen přesvědčit o tom, že všechno, co dělám, je špatně?" zakřičel na ni Jason, přičemž zatnul pěsti.

,,Já tě taky nechávám domluvit, tak teď ty nech domluvit mě, hm?" řekla Amelia mile.

,,Jenže já si nedokážu pomoct, Am, neovládám se. Nevím, jak to zastavit."

,,Řekl jsi tohle někdy Felixovi? Nebo Hailey?" zeptala se Amelia a Jason zavrtěl hlavou. ,,To je chyba. Potřebuješ, aby ti někdo pomohl. Když to neudělali rodiče, mohl to udělat Felix. Ale on se teď, řekla bych, bojí s tebou být třeba jen ve stejný místnosti. Když si necháš pomoct, můžu to být já."

,,Felix mi nechce pomoct, jasně. Jasně, že mi Felix nechce pomoct. Má Harveyho, proč by se ještě zahazoval se mnou? Nezajímám ho. Je mu úplně jedno, co se mnou bude, hlavně abych se mu nepletl do života. Jenže takhle to nepůjde, nenechám ho zůstat s Harveym. Nenechám ho tam ani o chvilku dýl, než budu muset," vykládal Jason vztekle. Praštil do stolu a vstal ze židle. Amelia zůstala sedět naproti němu a v tuhle chvíli už Jasona její ledový klid začal rozčilovat.

,,Felix ti rád pomůže, když ukážeš, že o to stojíš. Já ti p-,"

,,To jsou lži, o to nestojím," zakřičel Jason. Přivřenýma očima propaloval Ameliu. ,,Nestojím o tvoje lži a nestojím ani o tvoje přednášky."

,,Jasone-,"

,,Nech mě být, Amelio. Všechno jsi to na mě hrála, i ty jsi na Felixově straně. Teď už je mi to jasný."

It Sounds BetterWhere stories live. Discover now