It Sounds Better

3 // harvey

Elizabethink - to je pro tebe, protože se tě určitě nesnažím zničit těmi písničkami

Příště už to nebude kpop, přísahám

(ale podívejte se na Minhyuka s Hyungwonem v té vaně, jak se tomuhle mám ubránit)

✈

Blbnout bylo přesně to poslední, co se Harveymu po stěhování chtělo dělat. Kdyby mohl, zalezl by pod hromadu peřin a spal nejlépe až do příštího měsíce. Ale vzhledem k faktu, že jeho postel stále ještě neexistovala a gauč okupovala Hailey, podlaha se jevila jako jediná možnost. Ta naštěstí pro něj překvapivě nevypadala vůbec špinavá, naopak se Harveymu zdála poměrně lákavá.

Únava mu asi začínala lézt na mozek. Ale tak jako tak si na tu podlahu prostě lehl.

,,Komu voláš?" houkl na svou sestru, když si všiml mobilu u jejího ucha. Hailey po něm akorát mávla rukou a plně se věnovala rozhovoru, který byl příliš tichý, aby Harvey byl schopný zjistit něco víc, aniž by musel opouštět svou momentálně nejoblíbenější podlahu pod sluncem.

Jakmile Hailey zavěsila a otočila se na Harveyho ležícího na zemi, nedokázala neprotočit očima. ,,Proč proboha ležíš na zemi?" zeptala se ho a její bratr se dramaticky plácl do čela.

,,Vidíš tu snad jiný místo, kam bych si mohl lehnout? Navíc ta podlaha je fakt příjemně chladivá," odpověděl, jako by se na světě nenacházela lepší náhrada za postel. ,,Dozvím se konečně, kam jsi volala?" zeptal se plný zvědavosti a vyšvihl se do sedu, protože ať ty parkety byly chladivé jak chtěly, stále zůstávaly nepohodlné. A Harveyho ze vší fyzické námahy, kterou ono odpoledne při stěhování absolvoval, tělo bolelo už tak dost.

,,Jsi horší než malý dítě, víš o tom?" zavrtěla nad ním hlavou, což v leže nebylo zrovna nejjednodušší. Ale zvládla to.

,,Hm, jo, na tom si dost zakládám. Je to umění, být v osmnácti takhle nedospělej."

,,Jasně, očividně," zamlumlala. ,,Objednávala jsem nám večeři," oznámila poté svému bratrovi téměř slavnostně. V ten okamžik se Harveymu rozsvítily oči nadšením a on vyskočil na nohy. ,,A co budeme jíst?!" vykřikl, ještě zvědavější než před pár minutami. 

,,Nech se překvapit, Harvie," pousmála se Hailey. Jídlo bylo doslova to jediné, co dokázalo Harveyho naprosto spolehlivě vytáhnout z jeho obvyklé depresivní nálady a Hailey toho ráda využívala. A hlavně často.

,,Já ale nechci čekat. A nesnáším překvapení a ty to moc dobře víš," stěžoval si.

,,Ty taky nesnášíš všechno a všechny."

,,Jo, tak mě nepokoušej nebo začnu nesnášet i tebe," zamračil se a založil si ruce na hrudi. ,,Vždyť ti neublíží mi říct, jaký jídlo jsi objednala," zakňoural.

,,Přemýšlej. Čínu, co jinýho?" řekla Hailey a přehnaně si k tomu povzdechla. 

,,Existuje na téhle planetě lepší dvojče než ty?" zeptal se Harvey a vzápětí si odpověděl na vlastní otázku. ,,Odpověď je ne."

,,Mimochodem, víš co mě taky napadlo?" nadhodila a na odpověď nečekala a povídala dál. ,,Seznámím tě s nějakými mými kamarády. Teda spíš s Felixem. Na protesty je pozdě, zítra večer přijde... snad. A ty s tím nemůžeš nic udělat. Ven z bytu tě nepustím, i kdybych tě měla přivázat k topení," zadrmolila a během vteřiny nasadila nejomluvnější výraz na světě.

,,Využila jsi mého nadšení v můj neprospěch, sestro," zvolal Harvey se vztyčeným ukazovákem.

,,No tak, bude se ti určitě líbit," ujišťovala ho Hailey, na tváři úsměv od ucha k uchu.

,,Víš, znovu jsem přehodnotil svůj názor na tebe. Vážně tě nesnáším. Fakt strašně moc."