It Sounds Better

38 // felix

all in od monsta x vibes, ale tu písničku jsem dávala k jedný z prvních kapitol, takžeeeeeeee

stan talent, stan visuals, stan ateez

✈

ew ❤️ 
um
harvey
tak nějak, stojím za dveřmi a...
mohl bys mi prosím otevřít

patricius 💕
jasně, hned jsem tam

✈

Felix čekal, až Harvey přijde. Nervózně přešlapoval z nohy na nohu, dlaně se mu potily. Ret a obě tváře ho bolely a on vlastně netušil, co Harveymu chce vůbec říct.

Zbaběle doufal, že Hailey nebude doma. Chtěl se vyhnout nadbytečným otázkám. Takovým, na jaké se Harvey nezeptá, a jichž by Hailey měla celou spoustu.

V ten moment by sám sobě nejraději nafackoval za svoje chování. Ani se Jasonovi nedivil. Všechno, do posledního škrábnutí na jeho krku (a že jich od něj po včerejšku měl požehnaně), všechno si to zasloužil.

Když Harvey otevřel a nezvykle radostně ho pozdravil, Felix se na něj nedokázal podívat. Zůstal stát před ním s hlavou sklopenou a pohledem upřeným na vlastní boty.

Nic z toho, co dělal, nebylo k Harveymu ani trochu fér.

,,Lixi? Půjdeš dovnitř nebo tady zůstaneš stát dokud nepřijde Hailey a neodkope tě pryč?" zeptal se Harvey a snažil se znít bezstarostně, ačkoliv Felix v jeho hlase dokázal poznat náznaky strachu. Ještě aby ne, když se tu tak najednou zjevil a pak pouze stál na prahu a mlčel.

,,Pojď dovnitř," rozhodl Harvey nakonec, popadl Felixe za ruku a doslova ho vtáhl do bytu.

,,Zuješ si boty sám nebo to mám taky udělat já?" pokračoval Harvey, jelikož Felix stále neprojevoval zrovna moc známek života. ,,Dobrá práce," poznamenal Harvey sarkasticky, jakmile si Felix skopal svoje pomalované a sněhem promáčené tenisky z nohou.

,,Bylo by fajn, kdybys začal mluvit. Dobře víš, že já nejsem zrovna řečník. Nebo by ses na mě mohl třeba podívat," konstatoval a váhavým krokem odešel do obývacího pokoje - zřejmě ani nedoufal, že by ho Felix následoval.

,,Promiň," zamumlal Felix, přičemž konečně zvedl hlavu a šel v těsné vzdálenosti za Harveym.

Ve chvíli, kdy oba seděli naproti sobě na studené podlaze uprostřed místnosti a Felix se narovnal, takže mu bylo snadno vidět do obličeje, Harvey zalapal po dechu.

,,C-co se stalo?" zašeptal Harvey a bříšky prstů jemně přejel přes modřinu na Felixově lícní kosti. On pod Harveyho dotekem ucukl a odpověděl: ,,Jason se o tobě dozvěděl. Je to moje chyba, můžu si za to sám."

,,To těžko," odporoval Harvey a než stihl říct cokoliv dalšího, Felix ho pohladil v rozcuchaných vlasech a řekl: ,,Můžu za to. Vůbec bych tu teď neměl být. Je to ode mě sobecký, teoreticky tě vystavuju nebezpečí."

,,Jak bys mo-"

,,Kdyby mě Jason sledoval, což teď snad nedělal, protože je v práci, tak by věděl, kde s Hailey bydlíte. A zbytek si můžeš domyslet."

,,To je nepravděpodobný," namítl Harvey a čelem se opřel o to Felixovo.

,,Ale pořád možný. Víš, je toho hodně, co se teď stalo a já slibuju, že ti to brzo všecko vysvětlím, ale teď je hrozně riskantní tady být. Vlastně kdekoliv jinde než doma. Vím, že Jason na konci měsíce odjede. Hrozně mě to mrzí, ale do tý doby se asi neuvidíme. Protože jinak bych dopadl tak, že bys mě už nepoznal. Jak sám řekl."

,,Já- dobře. To bys asi měl radši zase jít. A-abys ho nerozčílil," usoudil Harvey a nesměle, opatrně a nesmírně krátce Felixe políbil na rty.

,,Mrzí mě to," přiznal Felix než se s Harveym rozloučil a nechal ho sedět samotného na zemi v šerem zahalené místnosti.