It Sounds Better

29 // felix

francouzský la cacahuète mi připadá hrozně vtipný

...a to je dnešní poznámka na začátek, high-quality content, huh?

(pusťte si k tomu tu písničku, tentokrát jsem dokonce přemýšlela tak, aby se to hodilo k tomu ději)

✈

ew 🙈
za třicet minut jdeme ven
vezmi si 62627 bund, protože venku je teď fakt kosa

harvieee 👉👈
Um, já jsem ve škole.

ew 🙈
V PĚT ODPOLEDNE??????

harvieee 👉👈
Jo, nekřič na mě.
Končím za 36 minut.
Vlastně 36 a půl minuty.

ew 🙈
to zvládnu
budu čekat před školou

harvieee 👉👈
No tak dobře.

✈

Venku mrzlo. Chodníky klouzaly a sníh byl všude, kam Felix dohlédl. Ve tmě mu bílá Atlanta připadala naprosto kouzelná. Pouliční lampy a světla všech budov nahrazovaly hvězdy, které zakryly mraky a smog a přesto si Felix nedokázal představit nic hezčího.

Až na Harveyho, napadlo ho a pak spěšně zatřásl hlavou.

Ještě ne, gay myšlenky, napomenul se v duchu a jako by mu bylo pět, začal poskakovat nahoru po schodech před Harveyho školou. A pak dolů. A nahoru. A dolů. Až dokud se neozval z budovy protivný zvuk zvonku a že dveří se nezačali trousit studenti, do jednoho umírající únavou.

Až mezi posledními vyšel že školy i Harvey v dlouhém kabátu, zabalený v šálu a s batohem přes rameno. Tmavé vlasy měl rozcuchané a Felixovy gay myšlenky se bleskovou rychlostí vrátily.

,,Mluvil jsi s Hailey," zamumlal Harvey rozpačitě namísto pozdravu.

,,Hm, podle všeho chvíli po tom, co jsi jí usnul na rameni," pousmál se Lix a po paměti vzal Harveyho za ruku.

,,T-tohle... Co Jason?" vyhrkl Harvey, ve tvářích červený, očima těkaje z jejich rukou na svoje spolužáky.

,,Takže ty jsi s Hailey nemluvil. Čekal jsem, že ti to všechno vylíčí v barvách. Nevadí, pojď," řekl Felix a vykročil. Harveyho táhl za sebou směrem do centra města.

,,Nemusíš tak spěchat, ne?" zeptal se Harvey trochu otráveně a Felix mu odpověděl jednoduchým: ,,Musím."

,,Mám za sebou devět zatracenejch hodin ve škole, umírám únavooou," stěžoval si Harvey a Lix si povzdechl: ,,No dobře. Támhle," řekl a ukázal před sebe. ,,Támhle je lavička, pod tou lampou. Dál už nepůjdeme."

,,Jenže já bych chtěl vědět, kam si chtěl jít."

,,Jindy," rozhodl Felix. Když došli k lavičce, opravdu zastavili a Lix pustil Harveyho ruku.

,,Nepouštěj mě," protestoval Harvey sotva slyšitelně a s vyčítavým pohledem našpulil rty. ,,Ta lavička je zasněžená, na tý těžko půjde sedět," dodal ještě.

,,Dej si ruce do kapes a pojď sem," zašeptal Felix a ustoupil o krok dozadu. Stál tak přímo pod lampou. Počkal, než Harvey dojde k němu a poté ho o objal kolem pasu. ,,Takže téměř-rozchodová zmrzlina, jo?"

,,Proboha," vydechl Harvey a jeho tváře, už tak jemně červené mrazem najednou zrudly docela. ,,Já ji zabiju," konstatoval a schoval svůj obličej do Felixova ramene. ,,To je dobrý, aspoň mě pak nepředhodí delfínům."

Harvey zvedl hlavu, aby na Felixe viděl, povytáhl obočí a s pobavením v hlase se zeptal: ,,Cože?"

,,Ale nic, nic," zamumlal Lix a Harvey protočil očima. ,,Takže, co tu vůbec děláme?"

,,Ah, jasně," řekl Felix s úsměvem, přičemž Harvey nechápavě sledoval každý jeho pohyb. ,,Tak jo, zavři oči."

Tohle je takový klišé, pomyslel si Felix, když pozoroval, jak Harvey opravdu zavírá oči a cukají mu koutky rtů, pravděpodobně ve snaze udržet vážnou tvář. A pak se z nebe začaly snášet sněhové vločky a Harvey mu připadal krásnější než kdy dřív. Prameny vlasů mu vrhaly do obličeje stíny a Jason opět jako by neexistoval.

Felix zvedl levou ruku a zapletl své prsty do Harveyho od sněhu vlhkých vlasů. ,,Už žádná, žádná, žádná téměř-rozchodová zmrzlina, dobře?" promluvil tiše a počkal až Harvey přikývne.

,,Vím, co teď chceš udělat," řekl Harvey najednou.

,,Vážně?"

,,Jo," přitakal, pootevřel oči a stoupl si na špičky. Ani takto nebyl dost vysoký, a proto vytáhl ruce z kapes kabátu, spojil je Felixovi za krkem a jemně ho přiměl, aby se maličko sklonil. A tak tentokrát nepolíbil Felix Harveyho, ale naopak.