Podstata duše

Týmy - 8. část

Ráno mě probudil psí štěkot. Realey. Pomalu jsem otevřela oči a rozespale mžourala kolem sebe. Když jsem se na palandě posadila, zjistila jsem, že nejsem jediná, koho Realey vzbudila.

„Eeee, co je Realey? Víš kolik je hodin?" bručel z postele pode mnou Elliot, na kterého Realey nelítostně skočila a začala mu lízat obličej.

„Tak akorát, abyste nepřišli pozdě. I tak ale budete mít co dělat," rejpla si Olivie a už oblečená odešla z pokoje. Slyšet ten její protivnej hlas už po ránu to je horší než dostat červenou pásku.

„Dobré ráno, ospalci," vyšel z koupelny (momentálně převlékárny) Dylan.

„Proč vždycky tak brzo?!" rozčiloval se Elliot, kterému se konečně podařilo setřást ze sebe svou vlčici a vstát z postele. Páni tohle je vlastně historický okamžik! Poprvé, kdy vstávám tak, že bych teoreticky mohla přijít v čas!

„Příjem Ruth," cvrnknul mi do nosu Elliot, čímž mě dostal z mých myšlenek zpátky do reality.

„He?" koukala jsem chvíli nepřítomně, jelikož po ránu mi zkrátka trochu déle trvá, než nastartuju.

„Ne že bych ti nerad fandil, když chodíš běhat, ale..." zasmál se Elliot.

„Sakra škola!" vykřikla jsem, seskočila jsem z palandy a mazala i s oblečením do koupelny. Rychle jsem se přivlíkla, a aniž bych se rozloučila, vyběhla jsem z pokoje, tak jak to mám ve zvyku, ale většinou ještě tak o pár hodin dýl.

„Ruth?!" vyvalila oči Kessidy, když jsem přiběhla před školu 5 minut před začátkem.

„Já nevěřím vlastním očím!" zasmál se Mathew.

„Tak jo. Myslím, že tohle bylo poprvé a naposled!" zasmála jsem se a opřela si ruce o kolena, když jsem se pokoušela popadnout dech.

„Cože dneska tak brzo?" rejnul si Math.

„Realey se snažila vzbudit Elliota a čistým nedopatřením vzbudila i mě," vysvětlila jsem.

„Já si říkal, že to nemohlo být samo do sebe!" šťouchnul mě provokativně do ramene Math a vyrazil do školy. Kess jen zakroutila hlavou a společně jsme ho následovaly.

***

„Počínaje dnešním dnem až do konce týdne, čeká každého z vás speciální trénink. Budete rozděleni do skupin a každý den bude vaše skupina trénovat něco jiného. Jak jistě víte, zkouška před Obřadem výběru se skládá z více částí. Musíte prokázat, nejen že jste dostatečně zdatní ve všech jejích částech, ale musíte dokázat, že jste jedni z nejlepších. Protože pouze ti nejlepší jsou připuštěni k Obřadu výběru!" zahájil učitel dnešní výuku.

Rozřazení do týmů... No to jsem fakt zvědavá, s kým skončím. S mým štěstím to bude Olivie. Podívala jsem se znechuceně na červenou hlavu přede mnou a představovala si, jak na ní čistým nedopatřením padá strop.

„V týmech budete po třech. Budou zcela náhodně rozlosovány, takže bych prosil, abyste se zdrželi jakýchkoliv poznámek," oznamoval učitel, když jsem znovu začala vnímat. Hmm, po třech. No to jsem fakt zvědavá, s kým skončím.

Rozhlídla jsem se po třídě, abych zhodnotila svoje možnosti. Tak jo mimo Olívie bych snad přežila každého.

„Tým jedna – Kessidy, Zek, Emett." Vylosoval první tým. Ach jo, to je tak nefér! Kess má takovou kliku. Zek i Emett jsou docela v pohodě kluci, takže myslím, když bude mít Kess s něčím problémy oni jí mile rádi pomůžou.

„Týme 1, vy dnešek strávíte ve sportovní aréně 5. Bude vás tam čekat kapitán vzdušné jednotky, ten už vám vysvětlí co a jak. Můžete vyrazit." Rozdal jim pokyny učitel.

„Tak si to užij." Rozloučila jsem se s Kess a ta společně se svým týmem odešla.

Páni kapitán vzdušný jednotky... Daisuke. Jehož podstatou duše je symbol moci a síly. Orel.

Páni jestli budeme trénovat s bojovými jednotkami, tak to bude něco! Už se těším, ke komu půjdu jako první já.

Další tři týmy jsem moc neposlouchala, jelikož se netýkali mě.

„Tým pět – Mathew, Ruth, Olívie."

PROČ PROČ PROČ?!!! – Protože proč ne, že jo! Já se jí snad nikdy nezbavím! Vzteky jsem zaťala pěsti.

„Jestli tě to potěší, taky z toho nemám zrovna radost," otočila se na mě Olívie a pohodila svojí hřívou.

„Jo, jsem fakt radostí bez sebe," pronesla jsem ironicky a radši jsem poslouchala, kam vlastně půjdeme.

„Týme 5, na vás čeká u hlavní brány do vesnice kapitán stopovací jednotky. Dnešní den strávíte mimo vesnici," oznámil nám učitel a nám nezbývalo než vyrazit.

Pff stopování... Nejradši bych si to s Kess vyměnila, stopování byla spíš její parketa.

„Tak co týme, jdeme na to?" zasmál se Mathew a obě nás obejmul kolem ramen. To zas jednou bude...