Rozpolcená

Kapitola 8. - Bruce Banner

Ahojky všichni :D

Dneska sice nemám žádné speciální věnování a poděkování, ale chtěla bych poděkovat vám VŠEM, kteří čtete, hlasujete a komentujete.

Vaše přízeň pro mě moc znamená.

Koneckonců čím by byl autor bez svých čtenářů?

V téhle kapitole se vlastně vůbec nic nestane, ale připravuje pole pro rychlý spád událostí, který brzy nastane ;)

Zajímalo by mě, jak dlouho už tu nehybně ležím. Pořád se nemůžu srovnat s tím, že jsem šest měsíců strávila zavřená a dělala pokusnou laboratorní krysu. Jak to, že to bylo šest měsíců? Jak jsem to mohla vydržet? A proč se po mně rodiče neptali? To jim nebylo divné, že jsem jim takovou dobu nenapsala? Sice se navzájem zrovna nemilujeme, ale půl roku jsem se jim neozvala a oni po mně nepátrali? Co je to za rodiče? Posadila jsem se a zhluboka se nadechla.

„Slečno Bayerová, pan Stark mě zprovoznil i ve vašem pokoji."promluvil J.A.R.V.I.S. z ničeho nic. Strašně jsem se ho lekla.

„ J.A.R.V.I.S.i? Ty mě chceš vylekat k smrti?"vyčetla jsem mu.

„Omlouvám se."

„V pořádku a co myslíš tím, že tě zprovoznil?"

„Když vás sem položili, tak mě do tohoto pokoje zamezil přístup, ale teď mi ho opět obnovil."

„Proč?"nechápala jsem Tonyho myšlenkový pochod.

„Když jste spala, tak jste mé služby nepotřebovala."odpověděl.

To je logické: „A proč ses ozval?"nechápala jsem.

„Pan doktor Banner za vámi za hodinu přijde."informoval mě J.A.R.V.I.S.

„Proč?"

„Pan Maximoff ho informoval o vašem zraku a také vám přijde zkontrolovat vaše zranění."

„Bezva. J.A.R.V.I.S.i, je tu někde koupelna a něco na sebe?"

„Ano, slečno. Dveře nalevo vedou do šatny a prostřední do koupelny."

„Skvěle. Děkuji."

„Není zač."odpověděl a dál už nic neřekl.

Vstala jsem a zamířila do dveří o kterých mi J.A.R.V.I.S. řekl, že vedou do šatny. Otevřela jsem je a vešla dovnitř. Nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Tak přesně takovouhle šatnu jsem si vždycky přála. Napravo bylo zrcadlo kolem dokola osvětlené bodovými světly, stolek se šuplíčky a poličkami, kde jak jsem zjistila bylo nějaké líčení a několik vlasových doplňků. Okolo byly poličky ve kterých bylo několik kabelek a tašek přes rameno. Protější stěna byla pokryta různě širokými poličkami s botami a několika šuplíky se spodním prádlem. Poličky nebyly zaplněny úplně, ale to co tam bylo stálo za to. Na zbylých dvou stěnách byly tyče s ramínky, na kterých visely trička, kalhoty, sukně, šaty, apod.

Rozhlížela jsem se co všechno tady je. Byl toho tady docela málo, ale tak to byl slušný výběr. Po několika minutových úvahách jsem popadla nějaké to spodní prádlo, bílé tílko, šedou volnou mikinu přes hlavu s černým nápisem New York, světle modré džíny ošuntělého vzhledu a černé balerýnky. S celou tou hromadou věcí jsem vyšla ze šaty a přesunula se do dalších dveří, které měli podle J.A.R.V.I.S.e vést do koupelny.